Přeplněný barevný kontejner na tříděný odpad zažije čas od času obyvatel každého města. Jaké možnosti v tu chvíli máme? Liší se v závislosti na obci, která svoz odpadu spravuje. Některá města zavádí tzv. chytrá řešení v podobě senzorů, které samy ohlásí potřebu vývozu, pro dlouhodobější řešení situace s věčně přeplněným kontejnerem se však většinou musí občané obrátit na příslušné úřady.
Češi jsou na tom z hlediska třídění velmi dobře a potvrzují to i statistiky. Meziročně roste objem všech složek vytříděného odpadu, na což reagují i obce. „Síť barevných kontejnerů se zahušťuje tak, aby bylo třídění odpadů pro občany co nejkomfortnější a aby to k barevným kontejnerům neměli ze svých domovů příliš daleko,” uvedla Lucie Müllerová, mluvčí společnosti EKO-KOM, jež v Česku zajišťuje systém sběru a recyklace obalových odpadů.
Podle Müllerové je v současnosti po celé České republice rozmístěno přes 550 tisíc barevných kontejnerů a průměrná docházková vzdálenost k nim činí zhruba 90 metrů. „Jen pro představu, před 15 lety v roce 2006 bylo v ČR rozmístěno zhruba 147 tisíc kontejnerů na tříděný odpad a průměrná vzdálenost k nim se pohybovala okolo 140 metrů,” doplnila mluvčí.
Dlouhodobý trend zvyšování počtu nádob na tříděný odpad potvrdila také anketa redakce Drbny. Většina oslovených krajských měst se snaží každoročně navýšit počty kontejnerů i stanovišť, kde se nádoby nachází. Například v Brně se během posledních deseti let počet barevných kontejnerů zvýšil dva a půl násobně, obdobně je na tom také Olomouc. „V roce 2020 vzrostl oproti roku 2019 počet nádob o zhruba 900 kusů a počet stanovišť o čtyřicet,” popsala mluvčí Olomouce Radka Štědrá.
Jak ale ukazují zkušenosti z různých koutů republiky, najít nová stanoviště pro kontejnery je logisticky náročné a ne vždy se navíc setká s pochopením místních. „Síť hnízd na separovaný odpad se neustále rozšiřuje a zahušťuje. Ne všemi obyvateli je ale tato infrastruktura v ulicích vnímána pozitivně, je proto nutné místa vybírat citlivě jak s ohledem na uliční prostor, tak i s ohledem na zajištění bezpečnosti silničního provozu,” vysvětlil mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk. „Že není jednoduché umístit kontejnery ve veřejném prostoru dokládá i fakt, že z posledních pěti nově vytvořených stanovišť přišla na každé z nich stížnost,” doplnila zkušenost z Liberce mluvčí města Jana Kodymová.
Čtvrtek, 7. října 2021, 09:00
Máte dopito a přemýšlíte, kam s prázdnou plechovkou? Pokud se v okolí nachází šedý kontejner na kov, není co řešit. V České republice jsou však města, kde obyvatelé vyhazují s čistým svědomím plechovku spolu s plastem do žlutého kontejneru. A další...
Navzdory zvyšujícímu se počtu veřejně dostupných barevných kontejnerů se však obyvatelé čas od času setkají s jejich přeplněností. Co v takové chvíli dělat? „V první řadě prosíme, aby lidé v takovém případě do přeplněného kontejneru žádné odpady již nepřihazovali a odpad zároveň neodkládali ke kontejneru. V krátké vzdálenosti jistě najdou jiné barevné kontejnery,” apeluje Müllerová.
Obdobným situacím se však města většinou snaží předcházet a dávají obyvatelům možnost přeplněné kontejnery nahlásit, například pomocí aplikace v telefonu. „Občané mohou využívat městskou aplikaci Brňáci pro Brno, kde lze jednoduše nahlásit přeplněnou popelnici,” přiblížil mluvčí svozové společnosti SAKO Brno Michal Kačírek. „Kromě toho je na každé nádobě zároveň uvedeno i kontaktní číslo na dispečink, kde je možné nahlásit přeplněnou popelnici, případně jiný problém svázaný se svozem odpadu,” dodal.
Lidé mohou Liberci prostřednictvím mobilní aplikace Marushka odesílat postřehy k problémům ve veřejném prostoru, a ty se okamžitě přepošlou do telefonu zodpovědných úředníků, zdroj. Liberec.cz
Přes aplikaci Hlášení závad mohou lidé upozornit na plnou popelnici také v Liberci, Olomouci a Českých Budějovicích. V Praze je potřeba k hlášení přiložit fotografii. „Pokud obyvatelé najdou přeplněný kontejner, mohou takové stanoviště vyfotit a fotografii včetně data pořízení zaslat na úřad městské části, ve které se dané stanoviště nachází. Do budoucna plánujeme veřejnosti takovou činnost ulehčit pomocí QR kódů, které budou umístěny na jednotlivých nádobách,” okomentoval mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Praha v současné době také zavádí projekt chytrých kontejnerů, které díky senzorům samy hlásí přeplněnost. „Senzor je umístěn ve střední části nádoby a šestkrát až osmkrát denně vyšle paprsek, který letí směrem dolů,“ vysvětlil princip fungování chytrého kontejneru pro Českou televizi operátor ICT Oddělení inovativních a pilotních projektů Smart City Ondřej Šárovec. Praha chytré kontejnery zatím instalovala na 460 míst, do konce příštího roku má v plánu vybavit senzory dohromady šest tisíc nádob.
S přeplněnými kontejnery by v Praze měly nově pomáhat chytré senzory, foto: Praha 3
Do té doby se však Pražané musí spolehnout na hlášení zasílání fotografií. A to především v případě, že se situace opakuje. „Na základě pravidelných hlášení od občanů pak referenti městských částí provedou místní šetření a pokud shledají, že je třeba zvýšit frekvenci svozu, zadají žádost o zvýšení frekvence svozu na daném stanovišti u konkrétních nádob,” doplnil Hofman.
Obrátit se na úřad místní městské části ostatně doporučují všechna města v případech, že se obyvatelé pravidelně potýkají s přeplněnými nádobami. Svozové plány totiž samosprávy upravují právě na základě statistik i žádostí od občanů. „Vyhodnocování efektivity svozů probíhá operativně v průběhu celého roku. Pokud je zaznamenána nedostatečná kapacita stanoviště, situace je po dohodě se zástupci města řešena navýšením četnosti výsypu či přidáním nádob,” popsala mluvčí magistrátu Hradce Králové Kateřina Šmídová.
Sobota, 12. června 2021, 19:00
Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle...
Spolu se zvyšováním počtu nádob a stanovišť na separovaný odpad je nejúčinnějším nástrojem proti přeplněným kontejnerům i vyšší frekvence svozu odpadu. Zkušenosti z Brna či Plzně však ukazují, že na určitých místech už svozové společnosti naráží na limity svých možností. „Vyšší frekvence svozu není už v centru Plzně technicky možná. Přidat na svozu jde v okrajových částech, kde ovšem problémová místa prakticky nejsou,” upozornil technický náměstek ředitele společnosti Čistá Plzeň Jan Šneberk. „V některých lokalitách pomalu nestačí ani každodenní sběr, zejména pokud v blízkosti sídlí obchodní centrum, či firma, která takto zneužívá veřejné služby svozu pro obyvatele města,” doplnil Michal Kačírek za SAKO Brno.
S přetěžováním veřejných kontejnerů odpadky z vlastního podnikání se setkávají ve většině měst. Dalším nešvarem je také nevhodné parkování. „Parkující vozidla brání svozu odpadu hlavně na sídlištích. Je pochopitelné, že každý chce někde zaparkovat, ale před kontejnery to není zrovna nejlepší řešení, pokud lidé nechtějí žít na skládce,” zdůraznila Jana Kodymová z libereckého magistrátu.
Nejúčinněji mohou lidé k bezproblémovému svozu podle všech oslovených přispět vlastním zodpovědným přístupem. „Pokud budeme při třídění dodržovat určité zásady, můžeme přeplnění barevných kontejnerů snadno předejít,” vyzvala Müllerová. Jako příklady vedoucí k šetření místa v kontejneru uvedla rozříznutí krabice před odložením do modrého kontejneru, sešlápnutí PET lahví, dutých plastů nebo nápojových plechovek.
„Větší polystyrenové proklady je vhodné rozlomit na menší kusy nebo se s nimi rovnou vypravit na sběrný dvůr, stejně jako s jakýmkoliv objemnějším odpadem," doplnila mluvčí. „K tomu, aby kontejnery nebyly hned po svozu znovu přeplněné, může takto jednoduše přispět každý z nás,” dodala na závěr.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
