V sobotu 21. srpna se v Muzeu XX. století v Domě pážat uskuteční tematické odpoledne k výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. Na programu bude kromě jiného projekce filmu Nezvaný host z roku 1969, debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu. Svůj koncert bude v podvečer mít také písničkář Vladimír Merta.
Hlavní město připomene toto smutném výročí ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století, které v sobotu pro veřejnost otevře brány Domu pážat v Kanovnické ulici na Hradčanech a nabídne zdarma tematický program. Od 13 hodin budou pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky paláce, ve kterém bude v nejbližších letech zřízena expozice, která se věnuje dvacátému století i oběma totalitním režimům.
Poté bude následovat projekce studentského filmu Vlastimila Venclíka z roku 1969 s názvem Nezvaný host s Pavlem Landovským v hlavní roli. Na půdorysu sarkastického podobenství vypovídá o pocitech národa, který Sověti přijeli „zachránit“, aniž by o to stál. Po natočení byl film zabaven Státní bezpečností a jeho režisér byl vyloučen z FAMU.
Projekce začne v 15 hodin, na ni pak naváže debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů bývalého režimu a důchodů odpůrců a obětí komunistického režimu, které se zúčastní poslanec Pavel Žáček, pražská radní Hana Kordová Marvanová a historici Petr Blažek a Radek Schovánek.
„Považuji za ostudu, že lidé, kteří pragmaticky těžili z výhod komunistického režimu nebo se dokonce podíleli na pronásledování a šikaně svobodně smýšlejících lidí, si dnes užívají vysoké důchody, zatímco ti, co si zachovali rovnou páteř a byli za to trestáni podřadným a špatně placeným zaměstnáním, nebo byli dokonce vyhnáni ze země, dodnes nesou důsledky v podobě nízké penze,“ uvedla pražská radní pro oblast legilativy a předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová (TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu).
Debata bude reagovat na nedávno zamítnutý poslanecký návrh na snížení důchodů lidem, kteří za minuléh režimu zastávali vysoké pozice či pracovali pro ozbrojené složky či tajnou bezpečnost. Zajímavostí je, že na Slovensku byla podobná právní úprava schválena.
Program završí v 18 hodin koncert písničkáře Vladimíra Merty. „Vladimír Merta je příslušníkem generace, pro kterou byl srpen 1968 zásadním a tragickým přelomem; generace, která vítala politické i umělecké uvolnění ve druhé polovině 60. let, a na kterou tím víc dopadla následná deprese a zákazy nastupující normalizace,“ řekl ředitel Muzea paměti XX. století Jan Kalous.
Srpnová invaze v roce 1968 udělala konec za takzvaným pražským jarem a nadějemi na takzvaný socialismus s lidskou tváří, jak jej prosazovali reformní komunisté v čele s Alexandrem Dubčekem. Do konce roku 1968 si okupace vyžádala 137 mrtvých. Potrestání unikli i komunističtí politici podepsaní pod dopisem, který žádal Leonida Brežněva o vojenskou intervenci na potlačení československé „kontrarevoluce“. V Československu zůstala vojska dlouhých 23 let. Poslední sovětský konvoj republiku opustil před třiceti lety, v květnu 1991.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
