Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekÚterý, 31. srpna 2021, 16:00
Policejní odznak nosí už přesně 32 let a ve služební kynologii se pohybuje necelé čtvrtstoletí. Šéf středočeských kynologů Richard Haas zasvětil svůj život psům a policejní službě. Pracovní poslání ho však bohužel připravilo o největší životní vášeň. Opravdový psovod věnuje pejskům všechen svůj čas. A to já si nyní nemůžu dovolit, říká.
Přátelství se čtyřnohými mazlíčky provázelo Richarda Haase prakticky už od kolébky. „Když jsem se narodil, dědeček nám pořídil kolii. A tím odstartoval mou celoživotní lásku ke psům,” vypráví s úsměvem Haas.
V deseti letech se přihlásil do kynologického spolku, což - ačkoliv by to v tu chvíli byl tušil - později zásadně ovlivnilo směr jeho života. „Díky létům zkušeností v kynologii jsem byl na vojně přiřazen k pohraničníkům. Na čáru jsem se však nikdy nepodíval, veškerý čas jsem trávil s pejsky ve výcvikovém centru,” popisuje Haas.
Po návratu z vojny měl jasno: kynologii se chtěl věnovat profesionálně. Jedinou tehdejší možností však bylo přidat se do policejních řad. „Do sboru jsem nastoupil 1. prosince 1989 a ačkoliv jsem se přihlásil kvůli kynologii, čekalo mě nejprve povinných pět let na obvodním oddělení,” říká major. „Vždycky jsem byl pro zrušení tohoto předpisu, dnes už jsou naštěstí podmínky jiné,” dodává.
Ajax, Rex, Brit, Wels, Bad, a Impuls. To jsou jména německých ovčáků, kteří prošli životem a kariérou Richarda Haase. Kvůli pracovní vytíženosti už si nyní pejska nemůže dovolit. Je tak věrný svému přesvědčení, že správný psovod věnuje pejskům veškerý svůj čas.
K vytoužené policejní kynologii se dostal až v polovině devadesátých let. „Mým parťákem byl německý ovčák Ajax. S ním jsem se stal nejprve okresním, poté hlavním krajským kynologem,” vypráví Haas.
Na svá aktivní psovodská léta vzpomíná s dojetím. Nejúsměvnější vzpomínkou byly pro něj dva pracovní výjezdy do USA. „Na přelomu tisíciletí si američtí policisté zvali kynology z celé Evropy a poskytovali jim výcvik na vyhledávání výbušnin,” popisuje Haas. „V roce 1999 jsme tam jeli jako studenti. O rok později jsme letěli už jako školitelé,” směje se. „Překvapili jsme je špičkovou úrovní výcviku,” dodává.
Policejní kynologie je podle krajského šéfa Richarda Haase nesmírně náročným povoláním. „V určité životní etapě se psovod může starat až o tři pejsky,” říká a ihned přichází s vysvětlením. „Po přijetí do řad kynologů je novému psovodovi přidělen zhruba dvou až tříletý vycvičený pejsek, se kterým projde základní školení, tzv. kurz s atestacemi,” říká Haas.
„Po zhruba dvou letech však začne psovod s výchovou a výcvikem malého štěněte. V tuto chvíli má tedy na starosti už dva pejsky,” vysvětluje kynolog. „Pejsci vydrží ve službě maximálně do deseti let věku, pak se takzvaně vyřazují a nejčastěji si je bere na dožití do domácí péče jejich vlastní psovod - páníček,” říká a dodává. „S vyřazením vysloužilého pejska pak přichází výcvik nového štěněte. Na dalších pár let má tak psovod na starosti tři pejsky,” dodává.
Proto je podle Haase u policejních psovodů nesmírně důležitý časový fond, jež je zapotřebí pejskům věnovat. „Pes se stane novým členem rodiny. Psovodi s velkým P cvičí denně a přizpůsobují pejskům i vlastní dovolené,” říká Haas přesvědčeně.
S dostatečným prostorem pro jednoho, dva či dokonce tři pejsky se tak pojí i potřeba adekvátního zázemí. „Uchazečů se hned ze začátku ptáme, kde a jak bydlí. Ideální je domek se zahradou," říká Haas. A co kynologická stanice? „Samozřejmě tady kotce pro psy máme. To by však psovod musel na základně žít, aby mohl být se psy tolik času, kolik vyžadují,” dodává.
Zejména u výcviku štěňat je podle Haase potřeba nejít bez pejska pomalu ani nakrok. „S postupnou výchovou se začíná zhruba v sedmém týdnu. Záměrně říkám s výchovou, tedy se socializací,” prohlašuje kynolog. Zhruba do tří měsíců věku se totiž štěně především seznamuje s okolním světem.
„Zhruba od počátku čtvrtého týdne do konce sedmého týdne hovoříme o tzv. vtiskáváním = vtiskávací fáze. Počátkem pátého týdne se prudce rozvíjí sociální chování a od počátku osmého týdne do konce dvanáctého týdne se vytvářejí složité společenské vztahy mezi psy i vztahy mezi člověkem a psem, tzv. socializační fáze.," vysvětluje Haas.
Do stáří tří měsíců věku se pak štěněti umožňuje, aby se seznámilo s co největším počtem lidí a především s okolním světem. Velmi důležité je tak během tohoto procesu dostat do pejska co největší množství různých zkušeností. „Čím více toho do něj do tří až čtyř měsíců dostanete, tím méně ho pak něco překvapí v terénu,” přibližuje kynolog.
Psovodi proto vodí štěňata na veřejná prostranství, cestují hromadnými dopravními prostředky a berou je i mezi děti. „Děti se postarají o spoustu různorodých vjemů a nečekaných situací. Rodinné prostředi je pro pejska skvělá škola,” vysvětluje.
Postupem času psovod učí pejska náročnější kynologické dovednosti. „Základem je, aby byl pes hravý a žravý,” směje se Haas. Se „žravostí” totiž vzrůstá motivace k učení nových povelů. „V průběhu výcviku psovod pozoruje charakterové vlastnosti a temperement. Ty pak hrají zásadní roli v možném dalším uplatnění pejska v rámci kynologické služby,” říká Haas.
V policejní kynologii totiž existuje rozdělení na dvě základní skupiny: základní (všestranné) a speciální kynologické činnosti. „Pejsek vycvičený k základním kynologickým činnostem dohlíží na veřejný pořádek. Typicky jde o psy, které uvidíte například před stadiony na fotbalových utkáních. Zasahují při narušování veřejného pořádku, zároveň jsou schopni vyhledat a následně i vypracovat pachovou stopu při pátrání po živých osobách apod.,” vysvětluje kynolog.
Pejsci určení k všestranným činnostem tak mohou mít podle Haase temperamentnější povahu. „Lidově se jim (s nadsázkou) říkalo psi kousací. Jsou určeni do akce, zároveň ale musí být perfektně ovladatelní,” dodává.
Výcvikem základních kynologických činností prochází každý: pes i psovod. Vyšší úroveň výcviku pak představují speciální kynologické činnosti. „Jde o psy určené k vyhledávání výbušnin, zbraní a drog, psi pomáhající při vyšetřování příčin požárů, při pátrání po neživých osobách nebo při komparaci zajištěných pachových stop v souvislosti s vyšetřováním trestných činů,” jmenuje kynolog.
Psi (lidově řečeno) čichací musí podle Haase oplývat nadstandardními čichovými schopnostmi a klidným temperamentem. „Například pejsek vycvičený na detekci výbušnin, které jsou umístěny v nástražných výbušných systémech musí být naprosto klidný a vyrovnaný. Pohybuje se opatrně a s rozmyslem, nikdy nesmí přijít do kontaktu s podezřelými objekty, nález označuje klidným zalehnutím,” vysvětluje Haas.
Na každou ze speciálních kynologických činností mají přitom středočeští policisté konkrétního pejska. „Neexistuje žádný univerzální komisař Rex, který vyčuchá drogy, výbušniny i neživé osoby. Takový pejsek existuje jen v seriálech,” usmívá se.
Spojení s legendárním filmovou postavou se přitom při pohledu na psí ansámbl policejních kynologů tak trošku nabízí. Značnou většinu psích plemen v kynologických službách tvoří totiž právě němečtí ovčáci. „Mají ideální povahu i fyzické vlastnosti. Jsou inteligentní a velmi dobře cvičitelní. Jde o univerzálního pejska,” říká Haas. „Jsou to také moji oblíbenci,” svěřuje se s úsměvem.
Druhým nejčastějším plemenem v policejních službách jsou belgičtí ovčáci Malinois. „Mají obdobné vlastnosti. Oproti německým ovčákům však mají rychlejší podráždění nervové soustavy a pomalejší útlum,” popisuje kynolog.
V policejních řadách však najdeme i zástupce méně očekávatelných plemen. „Pro speciální kynologické služby se používají i malí či střední knírači, kokršpanělé, labradoři nebo kříženci dalších plemen. Není důležité, aby měl pes papíry -rodokmen, hlavní jsou povahové a čichové vlastnosti,” vysvětluje Haas.
Pejsky k výcviku si zpravidla vybírají sami psovodi. Způsobů, jak k samotnému výběru dochází, je prý několik. „Nejčastější je výběr z naší vlastní policejní chovné stanice v Prackovicích. Psovodi si však mohou pejska najít (a případně i sami vycvičit) v civilním sektoru,” říká kynolog.
A jak se rekrutují samotní psovodi? „V ideálním případě z policejních řad. Je totiž nesmírně důležité, aby měl kynolog zároveň zkušenost s reálnou policejní prací,” přibližuje Haas.
Zájemce o kariéru u policejní kynologie tak musí uspět v klasickém přijímacím řízení, projít devítiměsíční policejní akademií a poté odsloužit alespoň dva roky na obvodním oddělení. „Kynologická služba má uchazeče v průběhu běžné služby zarezervovaného a ve chvíli, kdy se uvolní místo, stahuje si ho do svých řad,” popisuje šéf středočeských kynologů.
Podle Haase není při přijímaní nových členů tolik důležitá předchozí kynologická praxe, jako spíše obecný vztah ke psům a ochota oddat se kynologické službě. „Nejdůležitější je hluboká láska k pejskům a ochota spojit s nimi svůj život naplno,” prohlašuje Haas. „Odměnou jim je pak služba s věrným čtyřnohým parťákem,” uzavírá s úsměvem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
