Přesně před 95 lety, 21. dubna 1926, se v rodině učitelky a státního úředníka narodil Olbram Zoubek. Ze studenta, který měl v prvním ročníku na gymnáziu z kreslení trojku, se stal jeden z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století. Zasloužil se o vytvoření posmrtné masky Jana Palacha, Pomníku obětem komunismu na Petříně nebo Pomníku Milady Horákové na Smíchově nedaleko zastávky Santoška. Střídavě žil v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan. Olbram Zoubek zemřel 15. června 2017.
Rodiče byli při výběru Olbramova křestního jména ovlivněni novelou o biskupovi z pražského rodu Olbramů. V letech 1932 až 1937 navštěvoval obecnou školu na Žižkově, gymnázium na Sladkovského náměstí pak v letech 1937 až 1945. Ačkoliv měl v prvním ročníku z kreslení trojku, později si vyučující všimli jeho výtvarného talentu. Ještě před maturitou v roce 1945 se zúčastnil bojů v ulicích v době Pražského povstání, kdy na křižovatce U Bulhara bojoval na barikádě se zbraní v ruce.
Poté studoval pražskou umělecko-průmyslovou školu a stal se úspěšným sochařem. V letech 1948–1950 absolvoval základní vojenskou službu v posádkách měst Košice, Šafárikovo a Frýdek-Místek. Podobně jako mnozí jiní prožíval s velkými nadějemi Pražské jaro v roce 1968. Jenže pak přišla okupace 21. srpna 1968 a všechno bylo jinak.
Do pochmurné atmosféry po okupaci zasáhl v lednu 1969 čin Jana Palacha. A právě jemu se Olbram Zoubek rozhodl prokázat poslední službu a sejmout mu posmrtnou masku. Díky spolužákovi, který byl lékař, se Olbram spolu s kamarádem dostal do budovy soudního lékařství na Albertově. „Tenkrát byla atmosféra taková, že jméno Jan Palach otevíralo dveře,“ uvedl Zoubek pro Paměť národa. Masku sňal dvakrát po sobě a z té horší udělal ještě odlitek, který odvezl na Václavské náměstí studentům, kteří za Palacha drželi tryzny. Zde se pravděpodobně setkal i s Janem Zajícem. Z druhé formy nechal profesionálně na UMPRUM udělat dalších pět odlitků, z nichž jeden zůstal celou dobu u něj v ateliéru.
Olbram Zoubek později navrhl bronzovou náhrobní desku s Janovým reliéfem, kdy 60 tisíc korun za její odlití musel zaplatit z vlastní kapsy. Dne 1. června 1970 desku na Palachův hrob na Olšanských hřbitovech v Praze tajně položili, ale záhy nato přišlo oznámení, že musí být náhrobek ještě téhož dne odstraněn. Náhrobek pak v noci rozřezali na kusy a roztavili v pecích. Nakonec muselo z pražských Olšan zmizet i Palachovo tělo. Po sametové revoluci se na Olšanské hřbitovy tělo Jana Palacha vrátilo a s ním i původní Zoubkova plastika, vedle toho sochař nově vytvořil pamětní desku v budově filozofické fakulty.
Kromě posmrtné masky Jana Palacha je Zoubek autorem Pomníku obětem komunismu na Petříně, Pomníku Milady Horákové na Smíchově, sochy Vítěze před telefonní ústřednou v pražských Dejvicích nebo soch v klášterní zahradě v Litomyšli.
Zoubkova největší výstava se pak uskutečnila 29. listopadu 2013 až 30. března 2014 v Jízdárně Pražského hradu. Čítala kolem 300 exponátů.
Olbram Zoubek zemřel 15. června 2017 ve věku 91 let. Polovina jeho popelu byla rozptýlena v Praze na Olšanech a druhá polovina poté v Litomyšli.
Foto Paměť národa; Ludek, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons | Zdroj Paměť národa; Wikipedia
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
