Aaron Günsberger se narodil a celý život žije v Praze, je to otec dvou dcer a hrdě se hlásí k židovství. Kdo ho zná, ví, že jde hlavně o úspěšného obchodníka. Má vlastní značku oblečení, zřídil košer certifikační agenturu, vlastní židovskou restauraci King Solomon v centru Prahy a mimo jiné má i podíl v likérce Rudolf Jelínek. V současnosti se o něm mluví hlavně v souvislosti s respirátory.
Aaron se narodil v Praze před šestačtyřiceti lety. „Byl jsem trošku zlobivější dítě z Hostivaře. Náplň naší práce byla přijít ze školy a jít se někam porvat. Moje rozumná máma tehdy pochopila, že kdyby to se mnou šlo takhle dál, nedopadlo by to dobře. Takže v patnácti nebo v šestnácti jsem chodil do školy a už u toho jsem pracoval, abych nezlobil,“ vzpomíná Aaron Günsberger na dětství s rodiči. Máma pracovala v hotelnictví a táta byl matematik a analytik.
Podnikat začal Aaron už ve svých šestnácti letech, kdy dokázal vyměnit vybavení pro akvaristy za akvarijní rybičky. „To byl vlastně jeden z prvních byznysů, co jsem kdy udělal. Později jsem se dostal k textilnímu průmyslu, ve kterém moje rodina funguje bez nadsázky už po staletí. Domluvil jsem se s fabrikou TOSTA Aš a začali jsme vyrábět vlastní tepláky, trika a mikiny. Ale tenkrát se mi to vymklo z rukou, protože se čtyřikrát do roka mění kolekce,“ povídá Aaron o postupném konci podnikání v textilním odvětví.
Důvod však byl ještě jeden. „Protože v logu byl thaiboxer, oblíbili si nás lidi, kteří věděli že je to česká značka a kteří se prali. Začala se ale rodit neonacistická scéna, která se do toho začala oblíkat. Bývalý vůdce Národního odporu Filip Vávra tehdy upozorňoval všechny, ať to nenosí, protože Günsberger je Žid,“ směje se Aaron a doplňuje, že i tohle byl jeden z důvodů, proč už v tomto odvětví dál nechtěl podnikat. „Navíc jsem dodával do čtyřiceti krámů, což je v jednom člověku prostě moc.“
Aaron Günsberger se věnuje certifikování košer potravin a mimo jiné má i podíl ve známé likérce Rudolf Jelínek. Jeho dalším byznysem je restaurace King Solomon v Široké ulici, kterou založil. „Restaurace už není úplně o podnikání, beru ji spíš jako židovskou kulturní ambasádu, která slouží všem. Podíl investované práce a výdělku není úplně optimální,“ vysvětlil.
Pro širokou veřejnost je Aaroon známý jako restauratér, ale toto označení sám odmítá, protože spektrum jeho zájmů je mnohem širší. Věnuje se totiž i investici do výstavby budov a podniká i v realitním byznysu. „Zároveň vás lidi znají jako majitele auta se značkou PAN RAMB0,“ říkám. „Chtěli jsme něco, co se bude vztahovat k podnikání, ale na nic jsme nemohli přijít. A můj kamarád rabín mi říká, ať si tam dám espézetku Pan Rambo,“ popisuje s úsměvem. „Tak mi říkali v Izraeli, měl jsem dlouhý vlasy a ve vedru nosil červený šátek. No, dal jsem to tam, ale dost často jsem litoval, je to jako namalovat si na záda terč,“ směje se.
Aaron se hrdě hlásí k judaismu. V Praze žije asi 5 tisíc Židů, suverénně nejvíc z České republiky. Jenže židovská kultura v hlavním městě podle Aarona umírá. „Naše populace je zdecimovaná různými režimy, které judaismus potlačovaly, jak režim bolševický, tak nacistický. Před válkou bylo na území Československa včetně Zakarpatí asi 320 tisíc Židů. Velké množství lidí bylo zabito za války, další utekli, když přišli k moci bolševici.“
Při našem povídání má na sobě Aaron červenou čepici se zlatým nápisem Make Josefov Alive Again. Známější se ale stala jeho čepice s nápisem Make Josefov Jewish Again, která vznikla inspirací z čepice, se kterou šel do amerických prezidentských voleb Donald Trump. „Ta čepice zachycovala moje vymezení se vůči tomu, jak to tu vedlo vedení jedné z židovských obcí. Make Josefov Jewish Again byla narážka na to, že v dobách před virem jste v ulicích Josefova potkali milion turistů, ale lokálního Žida téměř žádného. Je mi to moc líto, ale na území Josefova vlastně kromě naší restaurace není žádné místo, kde to žije. Zůstaly zde pouze synagogy a hřbitov, které jsou ale spíš muzeem. Výjimkou je slavná staronová synagoga, kde se daří udržovat náboženský život až do dnešních dnů,“ popisuje Aaron, proč vznikla původní čepice.
Sám podnikatel má podle svých slov obrovský zájem o oživení svojí čtvrti. „Nadace Hatikva Josefov ve spolupráci s Židovskou obcí Josefov, městskou částí Praha 1 a magistrátem hlavního města Prahy, jednají o tom, jak naši čtvrť znovu oživit a zaplnit ji židovskými podniky, čímž by se stala podobně autentickou jako jsou podobná místa třeba v New Yorku nebo v Londýně, což by přitáhlo mnohem víc turistů, ale i Pražáků,“ zamýšlí se.
Čepice s rozdílným nápisem Make Josefov Alive Again je novější. „Tahle čepice vznikla až za covidu. Kvůli dlouhodobé politice, kdy peníze byly větší prioritou než místní život, se židovské město úplně vylidnilo a teď je jasně vidět, že naše čtvrť je úplně mrtvá. Tady nejsou původní rezidenti, nikdo tu nežije, všichni tudy jen procházejí. Make Josefov Alive Again je jen smutné zvolání,“ říká Aaron.
Günsberger přitom proti turistům svého času ostře vystupoval. „To je pravda, protože všeho moc škodí. Tahle židovská čtvrť, potažmo celé město, to je unikátní záležitost, ale Praha si toho nevážila a nechovala se, jak by se chovat měla. Ale já bojoval proti těm turistům, které nezajímala Praha, to byli často turisti, kteří se sem přišli ožrat, přišli do bordelu, něco tu zničili a odjeli pryč. To nebyli turisti, kteří by přišli koukat na krásy Prahy, proti těm jsem brojil,“ vysvětluje upovídaný hromotluk.
Aaron v centru bydlel do doby, než se mu narodily děti. „S dětmi bych tady nebydlel, protože tady není ani sámoška, žádné sociální zázemí ani nic zelenýho. Tady není vlastně nic,“ říká otec dvou dospělých dcer. „Odstěhoval jsem se, když se narodily dcery. Mám s dětmi chodit na procházku do Pařížský? Neměl jsem kde nakoupit a byl tu velký problém s drogama. Nezřídka se stalo, že jsme otevřeli dveře a na ulici se válely jehly, takže centrum v minulosti nebylo místo na zdravou výchovu dětí,“ říká a zamýšlí se nad tím, že teď je ten správný čas na to, aby vedení města chytilo příležitost za pačesy a nastavilo politiku turismu rozumně, dokud jsou ulice prázdné.
Aaron prodělal těžký covid. „Doma jsem byl tři týdny úplně hotovej a nakonec jsem skončil s vážnými dechovými potížemi, kyslíkovou maskou a infuzemi v Motole. Proto proti tomu takhle bojuju,“ říká a pomalu se dostáváme k aktivitě, kterou je známý v poslední době.
Nejnovějším zájmem Aarona jsou respirátory. „Na jaře mě poprosila kamarádka lékařka, která měla na starosti velkou skupinu starých ohrožených lidí, jestli bych jí pomohl. Na tomto místě bych chtěl moc poděkovat zastupitelce Prahy 7 Lence Burgerové, která mě propojila s doktorem Vlkem z fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT, kde jsme společně vyráběli a distribuovali dezinfekci. To byli lidé, kteří vlastně zachránili Prahu, protože dezinfekcí zásobovali nemocnice a v podstatě celé město,“ vzpomíná Aaron na loňské jaro. Kromě dezinfekce Aaron zdarma distribuoval štíty, které na svoje náklady vyráběl Josef Průša a jeho pražská 3D tiskařská společnost. „Tyhle štíty jsem rozvážel do nemocnic, policistům a hasičům.“
Postupem času se Aaron začal věnovat výrobě respirátorů. „Jelikož byl nedostatek respirátorů, domluvil jsem se s kamarádem, který vlastní jednu linku, aby vyráběl pod naší značkou Star of Davidson a já si budu dohlížet na kvalitu,“ vysvětluje a dodává, že on sám nosí na frekventovaných místech polomasku s filtrem P3R, což je nevyšší možná úroveň ochrany.
Kromě výroby se Aaron věnuje především testování respirátorů v laboratoři s vybavením v hodnotě jednoho a půl milionu euro. Testování probíhá metodou, kterou ukládá zákon Evropské unie a kterou se řídí výrobci respirátorů po celé unii. „Na Facebooku jsem založil skupinu, ve které je teď asi 12 tisíc lidí, ale dosah jednoho postu je klidně i 450 tisíc lidí. Právě kvůli téhle aktivitě mi začali různí obchodníci se smrtí vyhrožovat, ale vzhledem k tomu, že podnikám v židovském městě, mám židovskou restauraci a každý ví, že jsem Žid, tak mě to moc z konceptu nevyvedlo, mě může zabít kdokoliv každou minutu. Ač se to může zdát cynické, žiju s tím celý dospělý život.“
Aaron říká, že jeho jediným zájmem a motorem je v tomto ohledu zastavení viru. „Když něco můžu ovlivnit, snažím se o to. Žádný jiný zájem v tom nemám, stálo mě to dost peněz a dělám to úplně zdarma. Dělám aspoň něco, co můžu ovlivnit.“
Foto Honza Faltus
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Překvapilo mne, že by v Praze žilo jenom 5000 Židů. Není to překlep?
zde počty židů v čsr https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodnostn%C3%AD_slo%C5%BEen%C3%AD_prvn%C3%AD_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky a od toho pána co mluví nepravdu bych si opravdu rád koupil respirátor to bych musel být .......
