Ačkoli její manžel Emil byl jedním z nejslavnějších atletů historie, Dana Zátopková nežila pouze v jeho stínu. Sportovkyně, která zemřela 13. března 2020 ve věku 97 let, totiž sama získala zlato a stříbro na olympijských hrách či dva tituly mistryně Evropy. Po ukončení kariéry působila držitelka posledního světového rekordu hozeného dřevěným oštěpem jako trenérka a funkcionářka. V atletickém a společenském dění se vitální dáma angažovala i v pokročilém věku.
Jeden z nejznámějších sportovních párů světa zazářil hlavně na olympiádě v Helsinkách 1952. Emil ve finské metropoli během osmi dnů vyhrál běh na pět a deset kilometrů i maraton, což po něm nikdo jiný nedokázal. Jen pár minut po manželově triumfu na 5000 metrů Dana díky vydařenému prvnímu pokusu ovládla soutěž oštěpařek. O osm let později v Římě přidala Zátopková do rodinné sbírky ještě olympijské stříbro, mezitím vybojovala dva tituly mistryně Evropy.
Kariéru ukončila v roce 1962, poté trénovala mládež a později se stala ústřední trenérkou vrhačů. Spolupracovala s Mezinárodní atletickou federací, zasedala také v předsednictvu Českého klubu olympioniků. „Celý život jsem věnovala atletice, ať už jako závodnice, trenérka či funkcionářka. Takže si vlastně tu cenu asi zasloužím," řekla Zátopková při přebírání ceny Evropské atletické asociace. V roce 1988 obdržela i Olympijský řád, o 15 let později dostala od Václava Klause Medaili Za zásluhy.
Rodačka z Fryštátu u Karviné vyrůstala na Slovácku, kde se věnovala házené. V roce 1949 se dokonce v dresu Slovácké Slavie Uherské Hradiště stala mistryní republiky, to už ale byla podle svých slov zamilovaná do oštěpu, k němuž se během studií na vysoké škole dostala víceméně náhodou, a také do Zátopka. S ním se seznámila o rok dříve na závodech ve Zlíně, kde oba vytvořili národní rekordy. Napoprvé mezi nimi jiskra ještě nepřeskočila, sblížil je až moment, kdy odhalili shodu v datu narození.
Po návratu z olympiády v Londýně 1948, kde Emil získal zlato a stříbro a Dana ještě pod dívčím jménem Ingrová skončila sedmá, se vzali. Z běžce s prořídlými vlasy a svéráznými tréninkovými metodami se později stal národní hrdina. Jako voják z povolání byl režimem dosazen do několika politických funkcí, po okupaci v srpnu 1968 byl ale ze všech pozic odvolán a musel se živit i jako dělník. Později své protirežimní postoje odvolal a až do důchodu pracoval v dokumentačním středisku ČSTV.
Po listopadu 1989 byl Zátopek rehabilitován a vyhlášen domácím atletem i olympionikem století. Zemřel v listopadu 2000 ve věku 78 let. Ztrátu milovaného "Ťopka" dokázala paní Dana překonat a přes pokročilý věk zůstala velice vitální a činorodou osobou. „Měla jsem zajímavý život. Měla jsem hodně práce, úspěchů, takže si nemůžu na nic stěžovat. Naopak. Jsem ráda, že můj život proběhl takovým zajímavým způsobem," prohlásila kdysi Zátopková, jež kvůli nemoci v mládí zůstala bezdětná.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
