Praha je třináctým nejzelenějším městem světa. Vyplývá to z indexu Index HUGSI, který mapuje městskou vegetaci a zeleň měst napříč kontinenty. Ze 155 měst z 60 zemí světa skončilo hlavní město České republiky třinácté. V evropském srovnání vyšla Praha ještě lépe, dostala se do TOP 10 a patří tak mezi města s největším podílem parků, lesů a travnatých ploch.
Pro rok 2020 vytvořil HUGSI žebříček 155 měst z celkem 60 zemí, ve kterém hodnotil nejen podíl zelených ploch ale rovněž typ vegetace, jejího zdraví nebo rozložení. Žebříček vzniká analýzou aktuálních snímků a dat, která mohou pomoci městům v plánování, rozvoji a správě městského zeleného prostoru.
HUGSI získává satelitní fotografie z vesmírného programu Evropské unie Copernicus. Pomocí nástrojů strojového učení a počítačového vidění jsou tyto informace zpracovávány do celé řady metrik, které hodnotí zelený prostor ve městech. Mezi nejvýznamnější parametry patří procento městské zeleně, průměrné zdraví vegetace, podíl zelené plochy na obyvatele, rozložení městského prostoru a procento zelené plochy, kterou pokrývají lesy nebo travnaté oblasti. Na základě těchto měřítek pak každé město získá své skóre, od 0 do maximálně 100 bodů, jež je porovnáváno s výsledky ostatních metropolí. V rámci indexu zeleně pro rok 2020 byla posuzována data z roku 2019.
Při spuštění projektu HUGSI na začátku roku 2020 bylo vybráno 96 metropolí, které se zapojily do iniciativy na ochranu klimatu C40 Cities Climate Leadership Group. Následně během roku přibyla další města včetně Prahy, která vyplnila chybějící lokality po Evropě, Indii či Severní Americe. Dnes index hodnotí městskou zeleň v celkem 155 městech po celém světě. V budoucnu jich bude dále přibývat.
„Když se lidé v 80. letech stěhovali do paneláků, sídliště byla neupravenými plochami posetá zbytky betonu. Prostor se časem kultivoval do poměrně pěkné zeleně, protože lidé jsou tu zvyklí starat se o místa, kde žijí. Na každém místě v docházkové vzdálenosti je zde park, zeleň či dětské hřiště. Dobré umístění Prahy v indexu mě proto nijak nepřekvapuje,“ komentuje výsledek náměstek primátora Petr Hlubuček, který má na magistrátu na starosti agendu životního prostředí.
„Praha z minulosti ‚zdědila‘ některé významné plochy zeleně, ale kromě nadstandardní péče o stávající celoměstsky významné plochy zeleně také dlouhodobě systematicky pracuje na rozvoji a zakládání nových ploch zeleně, a to jak na původně zemědělské půdě, tak i na neudržovaných plochách,“ doplnil tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Žebříček přinesl pozoruhodné a v jistých ohledech i překvapivé výsledky. Zatímco Evropa je na tom oproti celosvětovému průměru lépe o 45 procent, nejhůře dopadla města v Latinské Americe nebo v jižní či západní Asii, kde index klesl pod 29 procent. Absolutním vítězem se stalo město Charlotte amerického státu Severní Karolína. Zvítězilo s 81,12 body. Na Evropském kontinentu vyhrálo hlavní město Litvy Vilnius. Praha získala 73,04 bodů a umístila se na třináctém místě. Nejhůře si v pořadí vedlo hlavní město Peru Lima, které nezískalo ani jeden bod.
Celý žebříček nejzelenějších metropolí je zde.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.