Charismatický herec, který na divadelním jevišti vždy nechal vše. Studentům na DAMU, kde učil, říkal, že by měl „herec v divadle pro roli chcípnout“. Svou práci miloval a vážil si jí. Ztvárnil desítky rolí v divadle, televizi i filmu, bohužel jich kvůli jeho předčasné smrti v roce 2006 nebylo více. Boris Rösner, který by 25. ledna oslavil 70. narozeniny, se podle některých zdrojů stal obětí rodinné kletby.
Boris Rösner pocházel z umělecké rodiny a narodil se doslova za pět minut dvanáct. Jak Rösner vzpomíná ve svým pamětech, jeho matka rodila tři dny a už jí docházely síly. Jeho otec byl šéfem operety v Opavě a matka operetní herečka. Původně čekali, že se jim narodí dcera. Ovšem 25. ledna 1951 přišel na svět chlapec. A jelikož se měla dcera jmenovat Doris, chlapci dali jméno podobné, Boris.
Manželství jeho rodičů se však brzy rozpadlo a Boris zůstal pouze s matkou, se kterou se následně kvůli jejímu angažmá odstěhoval do Čech. Na jevišti stál již jako malý kluk a od té doby ho miloval. Ve škole byl průměrným žákem a jediné, co mu dělalo problém, byla matematika.
Na DAMU byl přijat napoprvé a v roce 1973 ho vystudoval. Jeho kvality nebyly pouze herecké, ale také pohybové. Sám říkal: „V životě mě ovlivnily tři věci – máma, divadlo a tanec.“ Podle svých slov si dokázal představit, že by se stal tanečníkem, ale herectví nakonec zvítězilo. Po pěti letech angažmá v divadle F. X. Šaldy v Liberci (1973–1978) nastoupl do Městských divadel pražských a v roce 1986 přijal angažmá v Národním divadle.
Jeho postava i výraz ho předurčovaly pro záporné role. Přispělo k tomu i zranění oka, které prodělal v dětství poté, co mu přímo u oka vybuchla žárovka. Právě jeho vzhled mu dodával někdy až démonický výraz. Ztvárnil desítky filmových a televizních rolí i více než osmdesát divadelních postav.
Filmový divák si jej určitě spojí s filmem Chobotnice z II. patra či Veselé Vánoce přeji chobotnice, Vrchní, prchni, Černí baroni či se seriálem Synové a dcery Jakuba skláře. Svůj výrazný hlas poté uplatnil i v dabingu, kdy si jej vybavíme například jako hlas koníka Hopa ze seriálu Včelka Mája. Za dabing ve filmu Na východ od ráje dostal v roce 1997 Cenu Františka Filipovského.
Od roku 1989 byl jedním z pedagogů DAMU. V roce 2005 získal Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka za roli Harpagona v Molierově Lakomci, Cenu kritiky Divadelních novin za titulní postavu Fredericka v Divadle ABC. Dále exceloval například v Cyranovi v Divadle pod Palmovkou. Druhou úspěšnou sezonu však již dohrát nestihl. 31. května 2006 podlehl v 55 letech zákeřné formě rakoviny plic, která byla vyvolána mimo jiné i silným a dlouholetým kouřením.
V sedmdesátých letech měl kvůli své matce drobné politické problémy, jelikož nesouhlasila se srpnovou okupací v roce 1968. Stejně tak Boris Rösner odmítl vstoupit do komunistické strany, ačkoliv mu to bylo nabízeno.
Boris Rösner se již za svého života zaobíral myšlenkou, že se nedožije vysokého věku. Za vše údajně mohla rodová kletba, která jeho rod postihla prý už před 300 lety a podle níž se žádný z Rösnerů nedožije více než 55 let.
Kletba byla uvalena údajně poté, kdy jeho prapředek Sixtus z bavorského rytířského rodu tehdy v souboji probodl svého švagra. Jejich spor prý vznikl kvůli milence, a tak manželka Sixta jej i jeho potomky proklela. Podle kletby se žádný z nich nesmí dožít více než 55 let, což byl právě věk zabitého švagra. Jen pro zajímavost: Borisův otec zemřel v devětačtyřiceti letech a jeho matka v třiapadesáti.
Foto Česká televize
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
