Kovidový rok se negativně podepsal na mnoha odvětvích podnikání. Nad výdělkem zplakali provozovatelé restauračních zařízení i ubytovatelé a spolu s nimi také další podnikatelé v cestovním ruchu a jejich dodavatelé. Jak se v nešťastném roce dařilo vinařům? Zaťaly zavřené restaurace a hotely příslovečnou sekeru také do jejich rozpočtů, nebo lidé více popíjeli u domácího krbu? O tom, jaký byl vinařský rok 2020, jsme si povídali s Ing. Vlastimilem Valentou, manažerem BV vinařství z moravských Ratíškovic, které se loni stalo českým rekordmanem v zisku medailí z mezinárodních soutěží.
BV vinařství bylo v loňském roce mimořádně úspěšné. Na prestižních mezinárodních soutěžích a výstavách jste získali 120 medailí, což je nejspíš dosavadní tuzemský rekord. Jaký byl ale rok 2020 z hlediska ekonomických výsledků. Jak se na vinařském odvětví podepsala pandemie?
Vinařský fond udělal hned po první jarní vlně průzkum, který ukázal, že devět z deseti vinařství tato nestandardní situace nějak negativně poznamenala. V této chvíli už v našem oboru určitě neexistuje nikdo, koho by se situace nějakým způsobem nedotkla. Nejvíce jsou bita vinařství, která mají byznys navázaný na gastronomické služby a turistiku.
Velký problém je ale ještě jinde. Pandemie, a s ní spojená opatření, postihla celou Evropu, celý svět. Všude jsou nyní přebytky vína, a to má za následek, že se zlevňuje dovoz. Ze zahraničí sem proudí levnější vína i suroviny. Vinaři po celém světě se potřebují zbavit starých zásob za každou cenu. Vzniká tak velký konkurenční tlak na ceny a to některé vinaře žene do úzkých.
My, naštěstí, problém s přebytky vína řešit nemusíme. Díky zmíněným úspěchům se nám podařilo prodat skoro všechno, co jsme k prodeji připravili. Další vína nám zrají v sudech nebo lahvích a čekají na optimální zralost. U nás je zatím málo vinařství, která si uvědomují to, co jinde ve světě vědí už dávno. Že víno s časem získává na kvalitě i hodnotě – taková je i filozofie našeho vinařství.
Jak to souvisí se surovinami, tedy se samotnými hrozny?
O hrozny je menší zájem, protože výrobci předpokládají menší odbyt. Loni to sice bylo do značné míry spojeno s covidem, ale je to dlouhodobý trend. Výkupní ceny hroznů jsou stále nižší. To je problém pro vinařství, která prodávají hrozny.
Pro představu, jak se tedy loňský rok podepsal přímo na výsledcích BV vinařství?
Zůstali jsme zhruba na stejných číslech jako v roce 2019, ale v předchozích letech jsme meziročně rostli zhruba o 20 %. Na jaře jsme měli pokles, který se však brzy začal srovnávat.
Když vezmeme v úvahu meziroční růst z minulých let a také naše úspěchy na mezinárodním poli, řekl bych, že jsme kvůli pandemii o těch 20 % růstu přišli.
Dokážete srovnat o kolik se zvýšil přímý prodej, například přes e-shop, a snížil prodej přes restaurace a vinotéky?
Přes vinotéky a gastronomické podniky jsme prodali asi 45 % produkce, zbylých 56 % napřímo. Jen asi 5 % jsme prodali přes e-shop, ale spustili jsme ho až na začátku minulého roku, tedy jsme v podstatě v začátcích a nemáme srovnání. Na jaře jsme na e-shopu neviděli nějaký zvláštní růst, na podzim ale prodej rostl. Nepřikládáme ho ani tak krizi jako našim úspěchům na mezinárodních soutěžích.
Je možné, že loňské problémy povedou k pádu některých menších vinařství, jako je tomu u drobných podnikatelů a restaurací, nebo to ve vašem oboru není takový problém?
Myslím si, že je to reálné. Máme informace z vinoték, že některá vinařství výrazně snižují ceny, a to nemůže být dlouhodobě udržitelné. Vybudovat dobré a konkurenceschopné vinařství je poměrně nákladná záležitost a jsou s tím velmi často spojené úvěry, které je třeba splácet.
O jakých částkách se řádově bavíme? Kolik člověk potřebuje, aby mohl rozjet třeba menší rodinné vinařství?
Pokud to vinařství myslí vážně a chce dělat víno moderně, potřebuje technologie. Investice jsou v řádu vyšších statisíců až milionů. Technologie a zázemí v našem vinařství stály přes 20 milionů a dál průběžně investujeme, tak abychom byli konkurenceschopní a posunovali se v kvalitě ještě výš.
Omezila vás nařízená opatření nějak v běžné práci ve vinici nebo vinařství?
Fungovali jsme normálně, nijak zásadně nás to neomezilo. Ale najímáme pracovníky ze Slovenska na práci ve vinici. Těm jsme zaplatili testy a museli řešit také hrozbu nemožnosti jejich cestování přes hranice, například zajištění ubytování, pokud by cestovat skutečně nesměli.
Také jsme měli objednané firemní a skupinové akce do našeho sklepa. Ty letos úplně vypadly. Mnohá menší vinařství jsou právě na takových akcích existenčně závislá.
Co bylo pro vinaře letos největším problémem – pandemie nebo jiné rozmary přírody?
Globálně určitě pandemie, nicméně to byl i těžký rok ve vinici – druhý nejtěžší za dobu našeho fungování. Horší byl už jen rok 2014. Loni bylo hodně srážek, které přišly v nevhodnou dobu, na přelomu září a října. Nicméně jsme se s těmito „nástrahami“ vypořádali více než dobře.
V čem je problém, když prší?
Máme omezené kapacity sběru a hrozny napadá hniloba. Do vinice se nedá dostat s technikou, abychom všechno neponičili, a také se rozředí šťáva v bobulích a padá cukernatost.
Kvalita bílých odrůd je ale letos slušná, mají pěknou aromatiku a budou zajímavá. Větší problém vznikl u červených vín, ale i s tím jsme se nakonec popasovali dobře. Měli jsme dobře udělané zelené práce ve vinici, redukci hroznů, odlistění, správné postřiky atd. Ale byl to opravdu těžký rok!
Jaká tedy budou vína z roku poznamenaného koronakrizí?
Bylo hodně vody a málo sluníčka. Díky tomu je nižší cukernatost. Obecně se vyrobí více jakostních a kabinetních vín. Nám se i přesto podařilo dostat drtivou většinu vín alespoň do pozdních sběrů.
Pro srovnání: rok 2018 byl extrémně teplý, sbíralo se už od začátku srpna. Úroda byla až o 14 dnů dříve než v jiných letech. V letošním roce jsme první hrozny sbírali asi o pět týdnů později.
Dobrý vinař nesleduje při sběru jen cukr, ale i jiné charakteristiky a parametry, například kyseliny, pH apod. Každé víno potřebuje vyvážený poměr, aby bylo nejlepší.
Kvalita vín bude nakonec dobrá, možná víc než dobrá.
Už jsme zmínili, že to byl mimořádně úspěšný rok na medaile. Posbírali jste jich neuvěřitelných 120, byla mezi nimi i nejvyšší ocenění a absolutní šampioni výstav, a vaše Chardonnay se dostalo mezi 11 nejlepších suchých vín na světě. Jak to vidíte v letošním roce?
Loňský rok byl skutečně mimořádný a bude těžké úspěchy obhájit. Letos se chystáme na stejný počet výstav jako loni, ale zvažujeme, že některé vystřídáme. Určitě se zúčastníme Decanter World Wine Awards v Londýně a Bruselské výstavy Concours Mondial, které jsou nejvíce prestižní. Chceme také do San Francisca, kam nebylo možné loni odeslat vzorky. Koná se tam velmi prestižní výstava, na které jsme v roce 2014 slavili první obrovský úspěch. Náš Ryzlink rýnský vyhrál kategorii absolutního šampiona bílých vín.
Dá se o minulém roce z hlediska vinařů říct něco pozitivního?
Určitě! Až se za pár měsíců napijete dobrého vína z ročníku 2020, třeba právě z našeho vinařství, uvědomíte si, že ten podivný rok přinesl také mnoho dobrého. Se sklenkou vína v ruce se vždycky lépe bilancuje.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
