Františkánská zahrada se nachází v samém centru Prahy mezi běžně rušným Václavským náměstím a Jungmannovým náměstím. Zahrada prošla v letech 1989 až 1992 rozsáhlou rekonstrukcí a od té doby je přístupná celoročně veřejnosti, a to v létě do 22 hodin a v zimě do 19 hodin. V její bezprostřední blízkosti se nachází kostel Panny Marie Sněžné, který se pyšní hned dvěma dvěma pražskými nej.
Františkánská zahrada byla založena po roce 1348 karmelitány při výstavbě Nového Města pražského jako klášterní zahrada při sousedním karmelitánském klášteře s kostelem Panny Marie Sněžné. Dříve se rozkládala až ke Spálené ulici, dnes má rozlohu 0,6 hektaru.
Od roku 1604 klášter obsadili františkáni, po nichž je dodnes zahrada pojmenována. Zahrada byla také několikrát upravena. V době baroka třeba jako pravidelný ozdobný park s barokní kaplí uprostřed. Za druhé světové války zde Němci vybudovali velkou hasicí nádrž. Po internaci bratří františkánů známou jako Akce K byla zahrada v roce 1950 otevřena pro veřejnost.
Areál kláštera byl poté po roce 1989 v restituci navrácen. Ovšem zahrada františkánům nebyla navrácena nikdy. Dnes je majetkem Městské části Praha 1. V letech 1989–1992 prošla zahrada velkou rekonstrukcí podle návrhu architektů Otakara Kuči a Ivany Tiché.
Barokní zahrada francouzského typu s pravidelným půdorysem představuje ojedinělou oázu klidu v samém srdci města. Zachován byl její původní raně barokní půdorys, doplněný spojovacími cestami. Travnaté plochy odděluje nízký stříhaný živý plot z tisů, zahrada je doplněna ovocnými stromy, růžovými keři a bylinkovými záhony. Ty odkazují na dávné majitele, karmelitány a františkány, kteří zde kdysi byliny a koření pěstovali. Uprostřed zahrady se nachází čtvercový pavilon, který je využívaný také jako prodejna.
Zahrada je dnes vybavena množstvím laviček, nad kterými se nacházejí klenuté oblouky, kterou jsou v létě obsypány růžemi.
Pro děti je k dispozici dětské hřiště, které je od zbytku zahrady odděleno zdí.
V létě návštěvníky osvěží voda z fontány v podobě sochy chlapce s mušlí, kterou vytvořil Stanislav Hanzík. Další sochařské dílo, které zahradu zdobí, jsou tři tančící víly nazývající se Poletuchy, které pocházejí z dílny Josefa Klimeše. Zajímavostí jsou i kovová vrata u vstupu z pasáže Světozor, zachycující plastické výjevy ze života svatého Františka od Karla Císařovského.
Přístup do zahrady je možný z Jungmannova náměstí nebo pasáží Alfa vedoucí sem z Václavského náměstí a pasáží Světozor vedoucí z Vodičkovy ulice (obě pasáže se spojují před branou do zahrady), a také průchody z Vodičkovy, z Palackého a z Jungmannovy ulice. Zahrada je celoročně otevřena a zavírá se jen na noc.
Kostel Panny Marie Sněžné se nachází v těsné blízkosti Františkánské zahrady a Václavského náměstí. Byl založen v roce 1347 císařem Karlem IV. jako trojlodní bazilika a budoucí korunovační chrám s klášterní svatyní řádu karmelitánů. Patří k nejvelkolepějším pamětihonostem Nového Města. Císař Karel IV. si totiž přál, aby kostel vynikl výškou rozsahem nad všechny pražské chrámy a aby byl dokonce vyšší než katedrála svatého Víta.
Plány Karla IV. však nebyly realizovány úplně. Z původního projektu chrámu, který byl zamýšlen jako sto metrů dlouhá dvouvěžová stavba, jejíž výška střední lodi měla dosahovat 40 metrů, byl dokončen pouze presbytář, základy vstupní části, „krásná věž“ a klášter, tedy pouhý zlomek plánované stavby chrámu. Kdyby byl realizován v celém rozsahu, zabral by celé náměstí.
Stavba věže a lodi síňového chrámu byla zahájena počátkem 15. století, ale přerušily ji husitské války. Ač nedostavěn, má kostel Panny Marie Sněžné nejvyšší klenbu ze všech pražských kostelů, a to přibližně 34 metrů.
Roku 1566 došlo ke zřícení gotické klenby kostela. Na počátku 17. století dostali klášter s kostelem františkáni, kteří stavbu rychle obnovili, zbudovali nově zřícenou klenbu, nižší střechu a na západě vysokou průčelní stěnu s hudební kruchtou. Pomocí dobrodinců z řad české šlechty, hlavně Zdeňka Lobkovice, byl objekt na podzim roku 1610 dostavěn. Splnilo se přání jeho zakladatele Karla IV., aby chrám byl ze všech pražských kostelů nejvyšší. Měří od podlahy ke klenbě rovných 39 metrů.
Kostel se také pyšní nejvyšším oltářem, který nese vyobrazení legendy, podle které se Panna Marie zjevila ve snu římskému kupci. Pravila mu, aby vystavěl kostel tam, kde spatří sníh, až se ráno probudí. Protože se to stalo uprostřed léta, popletený kupec spal dál. Když se vzbudil, zjistil, že vrch Esquilinum je pokrytý sněhem. Šokovaný kupec na tom místě nechal postavit první kostel Panny Marie Sněžné.
Foto Jan Luxík
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
kostel při pohledu z boku působí dojmem jako by jej někdo uříznul...a skutečně jeho stavbu přerušili husitské války....a je zajímavé, že původně kostel PM Sněžné, měl mít délku skoro 250 metrů a měl být nejen nejvyšším, ale i nejdelším kostelem v Evropě a měl končit až na Národní třídě v místech za dnešní Spálenou ulicí
