sobota 19. září 2020 Zita

Petr Čepek, herec s podmanivým pohledem a s čestnými zásadami, by dnes oslavil 80. narozeniny

Dnes by se dožil 80. narozenin jeden z nejvýznamnějších herců druhé poloviny minulého století, který si diváky získal nejen svým podmanivým pohledem. Petr Čepek se narodil 16. září 1940 a svůj život spojil s pražským Činoherním klubem. Velkou popularitu mu ovšem přinesl také film. Za všechny jeho snímky lze jmenovat hlavní postavy ve filmech Petrolejové lampy, Postřižiny nebo role Bimbáce v pohádce Tři veteráni.

V roce 1945 se spolu se svou matkou a bratrem přestěhoval do Ostravy-Hrabůvky a v roce 1956 pak do nové části Ostrava-Poruba.

Mládí v Ostravě

Petr Čepek trávil první roky svého života v domku v Praze na rozhraní Smíchova a Radlic. Po smrti svého otce v roce 1945 se spolu s matkou a bratrem přestěhoval do Ostravy. Vystudoval zde gymnázium a i přes svou ostýchavost jej oslovilo divadlo a získal v Ostravě svou první divadelní roli.

V roce 1958 byl po vystudování gymnázia přijat na DAMU, kde se jeho spolužáky stali například Ladislav Mrkvička, Josef Abrhám, Jiří Krampol či Jana Drbohlavová.

Čestný člověk

Závěrečný diplom na škole však nakonec nezískal a to z toho důvodu, že se během majálesu zastal svého spolužáka Ladislava Mrkvičky. Ten při onom majálesu v roce 1962 z legrace vylezl na tramvaj a sundal kladku, aby tramvaj nemohla pokračovat v jízdě. Bohužel tuto akci vyfotil příslušník StB, Mrkvičku zatkli a šel do vazby. Poté jej chtěli vyhodit ze školy a o jeho vyloučení spolužáci hlasovali. Jediný Petr Čepek se za kamaráda postavil a spolu s ním ze školy předčasně odešel.

Poté se na krátkou dobu přesunul do ostravského Divadla Petra Bezruče, kde zazářil v roli Andrease v Nezvalově hře Milenci z kiosku.

Činoherní klub = Čepkův domov

V roce 1965 se spolu s režisérem Janem Kačerem a skupinou herců z ostravského divadla přesunul zpět do Prahy. V této době v ulici Ve Smečkách právě vznikal Činoherní klub, který byl pro Čepka druhým domovem a kde působil až do své předčasné smrti. Za téměř třicet let exceloval například v Machiavelliho Mandragoře, Dostojevském Zločinu a trestu nebo v Gogolově Revizorovi. Slavné byly také jeho role v představení Obsluhoval jsem anglického krále, ve hře Smyčka a v mnohých dalších.

Temný a uhrančivý na filmové plátně

V době normalizace nebyl Barrandovem pro svůj jasný antikomunistický a morální postoj příliš obsazován (občas natočil něco na Slovensku), ale poměrně často se objevoval v televizních filmech a inscenacích. V 80. letech pak byla jeho účast v barrandovských filmech jakžtakž trpěna.

V polovině šedesátých let si Čepka všimli i filmaři. V té době si zahrál několik hlavních rolí. Čepkův perfekcionismus, který vyžadaval i od ostatních, byl spolu s jeho zamklostí a krátkými odsekávanými větami pro něj typický. Divákům se jistě mezi prvními vybaví Čepkova role syfilitika Pavla Maliny v Petrolejových lampách (1971). Pro Čepka bylo rovněž významné setkání s Františkem Vláčilem, v jehož filmech Adelheid (1969) a Údolí včel (1967) vytvořil jedny ze svých nejlepších rolí.

Zahrál si také v několika komediálně laděných filmech, ale jen velmi vzácně ze své role zamračených postav vypadl. Vzpomeňme například správního radu z Postřižin (1980), Bimbáce ze Tří veteránů (1983) či podváděného řidiče Turečka z oblíbené divácké komedie Vesničko má středisková (1985).

Několik vět a odmítnutí role

V červnu 1989 Petr Čepek se svou manželkou podepsal petici Několik vět. Jako jeden z mála také v této době odmítl roli v normalizačním seriálu o majoru Zemanovi. V listopadu 1989 jako jeden z čelních představitelů divadelní obce aktivně ovlivňoval průběh tzv. sametové revoluce: byl na balkoně Melantrichu nebo stál při zrodu Občanského fóra. Poté se vrátil do divadla a na DAMU, kde začal vyučovat, třeba s Věrou Galatíkovou. Byl rovněž členem delegace, která – v čele s Václavem Havlem – jednala s předsedou tehdejší vlády Ladislavem Adamcem.

Poslední role Petra Čepka

Petr Čepek za dvojroli ve filmu Lekce Faust získal v roce 1994 in memoriam Českého lva.

Na jaře 1993 se u Čepka začaly projevovat bolesti. Na prknech Činoherního divadlo stanul naposledy 10. října téhož roku. Po operaci následovala bohužel nepříznivá diagnóza - rakovina.

Poslední a možná i osudovou rolí se Petru Čepkovi stala hlavní role Fausta ve filmu Jana Švankmajera Lekce Faust. O této roli se mezi herci traduje, že by si s ní nikdo neměl zahrávat a pokud možno se jí vyhnout. Petr Čepek však na fámy nevěřil a role se zhostil.

Čepek se poté v létě 1994 uchýlil na svou chatu v Horní Kalné. Jeho nemoc už byla v posledním stadiu. 20. září, čtyři dny po svých narozeninách a deset dnů po premiéře filmu Lekce Faust, Čepek umírá ve vrchlabské nemocnici. Pochován je na hřbitově v Dolní Kalné.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Autoři | Foto TV Barrandov

Štítky Petr Čepek, divadlo, herec, výročí

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.