Ruský dokumentární fotograf a fotoreportér Vladimir Pomortzeff žijící v Praze před nedávnem zveřejnil výsledky svého několikaletého bádání. V obsáhlém textu popsal příčiny smrti rudoarmějců pohřbených na pražských Olšanských hřbitovech. Z více než čtyř stovek obětí se podařilo prokázat přímou souvislost úmrtí s boji do 15. května u padesátky z nich.
„Obvykle se k tomuto pohřebišti jen stručně uvádí, že jsou zde pochováni vojáci Rudé armády, kteří padli při osvobození Prahy v květnu 1945 nebo zemřeli po válce na bojové zranění. Skutečnost je poněkud jiná,“ popsal Vladimir Pomortzeff.
Podle přehledné mapky pohřebiště zahynul v bojích v dubnu nebo první půlce května roku 1945 zhruba každý devátý voják. „Do této skupiny jsou zahrnuty hroby třiadvaceti rudoarmějců, o nichž lze s velkou pravděpodobností říct, že zahynuli dne 8. nebo 9. května 1945, ne-li přímo v Praze, tak alespoň během přesunu Rudé armády do města,“ doplnil Pomortzeff.
Mezi oběťmi je slavný gardový poručík Ivan Gončarenko, jehož tank za úsvitu 9. května 1945 jako první dorazil do Prahy. Zahynul ve střetu s ustupujícími německými jednotkami na Klárově u Mánesova mostu v centru města. Jedná se o jediného vojáka Rudé armády, o kterém prokazatelně víme, že skutečně padl v boji dne 9. května 1945 přímo v Praze.
Skoro stejný počet oslavovaných hrdinů zahynul na otravu alkoholem nebo metanolem. Mezi sedmačtyřiceti oběťmi bujarého popíjení je také zkušený válečný letec Viktor Malcev. Tento důstojník Rudé armády bojoval od začátku války, již v prosinci roku 1941 byl vyznamenán Leninovým řádem, zemřel ale dne 14. května 1945 na otravu koňakem. Hlášení o jeho smrti tvrdí: „V důsledku otravy alkoholem došlo k zástavě srdce a ochrnutí dýchacího centra.“
Dalších pětačtyřicet vojáků zemřelo na tuberkulózu. „Zpravidla se jednalo o bývalé sovětské válečné zajatce, kteří tuberkulózou onemocněli v německých koncentračních táborech ale zemřeli již po osvobození v průběhu letních měsíců roku 1945 nebo až na podzim,“ dodal Vladimir Pomortzeff.
Mezi další příčiny smrti patří dopravní nehody, poválečná zranění nebo například břišní tyfus. U velké části obětí se nepodařilo zjistit konkrétní údaje.
„Šedou barvou jsou na mapce vyznačeny hroby 39 rudoarmějců, příčina jejichž smrti není známa nebo není výslovně uvedená. Nakonec bílou jsou vyznačeny hroby 92 rudoarmějců, u kterých dosud nebyly nalezeny žádné archivní zdroje. To znamená, že skoro u každého čtvrtého vojáka dnes pohřbeného na čestném pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech v Praze nejen nelze říci jak zemřel, ale není ani známo, zda takový rudoarmějec vůbec existoval,“ uzavřel badatel.
Foto Vladimir Pomortzeff a Kamsevydat.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
