Zemřela Eliška Wagnerová. Někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu zásadně přispěla českému právu

Významná žena české justice 

Během včerejšího večera zemřela ve věku 76 let Eliška Wagnerová. Tato významná žena českého práva působila nejen jako předsedkyně Nejvyššího soudu, ale také jako místopředsedkyně soudu Ústavního. 

Ačkoli se Wagnerová narodila v Kladně, vystudovala právo na pražské Univerzitě Karlově. V roce 1982 odešla do emigrace, nejprve do Spolkové republiky Německo, později se přesunula do Kanady.

Po devíti letech se vrátila do Brna, zde začala působit jako asistentka předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera. O tři roky později ji Prezident Václav Havel jmenoval soudkyní Nejvyššího soudu, následně i jeho předsedkyní. V březnu 2022 byla jmenována soudkyně a místopředsedkyně Ústavního soudu. O deset let později byla zvolena senátorkou za volební obvod 59 Brno-město. 

„Jako soudkyně měla zvýšenou míru citlivosti vůči utiskování slabých, bezbranných a nemocných.“

„Na Ústavním soudu si Elišku Wagnerovou připomínáme často. Nejen prostřednictvím těch z nás, kteří měli tu čest s ní pracovat, ale i prostřednictvím judikatury, kterou ve druhé dekádě českého ústavního soudnictví formovala. Byla soudkyní zpravodajkou v celkem 1938 různých řízeních a ve 241 případech návrhu vyhověla. Jako soudkyně měla zvýšenou míru citlivosti vůči utiskování slabých, bezbranných a nemocných a přitom stejně intenzivně stavěla pilíře judikatury plenární, ať už jako soudkyně zpravodajka, nebo autorka nesmlouvavých odlišných stanovisek. To ona položila základní kameny k ústavní percepci evropského práva, k přílepkům, k přezkumu sociálních reforem a k mnoha dalším zásadním ústavním otázkám,“ uvedl generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger na webu instituce.