Pamětní deska s nápisem BARRANDE na Barrandovských skalách se po 140 letech dočkala zrestaurování, v pátek 25. října ho zahájilo Národní muzeum. Důvodem renovace desky byl její špatný stav a záměr o zachování památky významného vědce pro budoucí generace. Symbolický pomník badatele Joachima Barrande krášlí Barrandovské skály už od roku 1884.
Ikonická pamětní deska pražských Barrandovských skal se dočkala renovace. Téměř 5 metrů dlouhou a 1,5 metru vysokou desku nesoucí jméno významného paleontologa Joachima Barranda odmontovali 25. října jeřáby společně s horolezci. Stalo se tak po více než 140 letech od její instalace Přírodovědeckým sborem.
Jak ukázal předrestaurátorský průzkum, pamětní deska je ve velmi špatném stavu. Kromě odlupujících se vrstev několika nátěrů začala na desce pracovat také koroze, která narušila celou její statistiku a uvedla desku to havarijního stavu. Primárním cílem renovace je kromě vylepšení stavu také následný návrat na Barrandovské skály za účelem zachování památky významného českého badatele. Stejně jako při původní instalaci v roce 1884 bude Národní muzeum na financování umístění pamětní desky hledat sponzory.
Dnes se na Barrandovských skalách děly věci! ????
— Národní muzeum (@narodnimuzeum) October 25, 2024
V ranních hodinách jsme zde sejmuli historickou pamětní desku s nápisem Barrande odkazující k světoznámému paleontologovi působícím v Česku, a tím odstartovali práce na její rekonstrukci.
Více: https://t.co/qT9URYXAEy pic.twitter.com/udtVZcZFtm
I přestože první záměr vytvořit a umístit pamětní desku vznesl v roce 1883 Jan Neruda, o její reálný vznik a umístění se nejvíce zasloužil Antonín Frič, významný český přírodovědec, zoolog, paleontolog a vůdčí osobnost přírodovědy tehdejšího Národního muzea. Do tehdejších Chuchelských skal byla poté deska zasazena Přírodovědeckým sborem Národního muzea 14. června 1884. Její výrobu a instalaci sponzorovala První Českomoravská továrna v Libni, finanční sbírka od významných geologů z USA a také tehdejší Museum Království českého (nynější Národní muzeum).
Právě tehdejší Chuchelské skály byly pro umístění desky vybrány zcela záměrně kvůli jejich geologickému profilu, který je jedním z nejpůsobivějších na území Prahy. Po Barrandově smrti pak byly skála a celá národní přírodní památka pojmenovány právě po něm. Celá oblast je aktuálně nejstarším chráněným územím geologického charakteru v Česku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Snad na té pamětní desce není stejný nesmysl jako v titulku článku, že Barrande byl český badatel. Tím, že se Francouz proslavil průzkumem v Čechách, se nestal českým badatelem.
