Ze soboty na neděli dojde ke změně na letní čas, noc bude o hodinu kratší

K zavedení letního času došlo poprvé za první světové války, v roce 1916. Zřejmě úplně prvními zeměmi bylo Německo a Rakousko-Uhersko. Hlavní výhodou letního času bylo pokles spotřeby petroleje na svícení a volný čas úředníků ještě za světla. Ve Francii došlo k zavenení dvojího času kvůli úspoře uhlí. Naopak nevýhod se už v době zavádení našlo hned několik. Dělníci měli po své práci ještě čas za světla pracovat na poli, což ale vedlo ke snížení jejich prodkutivity v továrnách. Děti navíc nechtěly chodit spát za světla. I v Čechách byl proto letní čas velmi nepopulární a to zejména na venkově.

K definitivnímu přechodu na letní čas jsme se inspirovali Francií

Ke změnám času docházelo po světě různě a na různě dlouhá období. Často například ve válečných letech, kdy bylo třeba šetřit suroviny na svícení na vedení bojů. Pravidelný každoroční čas byl v Československu zaveden na základě dobrých zkušeností z Francie v roce 1979. Kvůli náhlým poklesům teplot došlo k energetické krizi a ve Francii se zavedením letního času povedlo ušetřit 300 tisíctun ropy. Od roku 1996 se natrvalo ustálilo období letního času, který trvá od posledního březnového víkendu do posledního říjnového.

Mezinárodní vlaky naberou přes noc zpoždění

Podle odborníků už výhody změny na letní čas nejsou zdaleka tak významné jako v historii. Naopak, letní čas přináší hned několik problémů. Jedním z nich je například zpoždění mezidnárodních vlakových spojů. Zpoždění naberou například vlaky z Mnichova do Varšavy, ze Štýrského Hradce do Berlína, z Curychu do Prahy nebo jednoho vlaku na trase Praha- Brno.

Evropská komise navrhla zrušení střídaní časů již v roce 2018, evropské země se ale nedokázaly shodnout, jestli chtějí pokračovat natrvalo v letním čase nebo v čase pásmovém, pro který se vžilo označení zimní.