S bytovou krizí by mohlo pomoct družstevní bydlení, v Česku je stále opomíjeným tématem

Výhody družstevního bydlení v poslední době přitahují čím dál více lidí, především ty mladší, kteří na současném trhu s nemovitostmi jen těžko dosáhnou na vlastní bydlení. V případě toho družstevního jsou však osvobozeni od placení daně z nabytí nemovitosti a přestože nejsou vlastníky bytů, nijak to nesnižuje jejich uživatelská práva a nájem je oproti tržním cenám mnohem nižší. Jedná se totiž o nákladové nájemné, jehož cílem není zisk. Svůj podíl v družstvu mohou převést na jinou osobu nebo jej kdykoliv prodat.

Současná situace nicméně staví před družstva řadu překážek, na které chtěli účastníci semináře „Příležitosti a výzvy družstevního bydlení v České republice" upozornit. Akce se konala pod záštitou Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) odprezentoval analýzu vypracovanou ve spolupráci s Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA). Výsledky analýzy přinesly důležitý přehled o současných trendech a budoucnosti družstevní bytové politiky v Česku.

„Družstevní bydlení je opomíjenou součástí trhu s bydlením. Současná situace nicméně staví před družstva řadu překážek, na které jsme chtěli seminářem upozornit. Těší mě, že se na půdě sněmovny odehrála tato odborná debata a věřím, že začneme hledat cesty, jak současné problémy řešit,” uvedl Jiří Havránek, předseda Podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu a organizátor semináře.

Nedostatečná legislativa brzdí rozvoj družstevního bydlení

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 61 členů SČMBD vlastnících více než 267 tisíc bytů a 10 tisíc domů, výsledky jsou více než alarmující. 95 % respondentů uvedlo, že zásadním problémem družstevního bydlení je nevyhovující legislativa. Většina z nich poukázala na problém postavení bytového družstva jakožto věřitele při vymáhání pohledávek některých členů, které ostatní svazují, protože dluh dopadá na ostatní členy bytového družstva. Počet členů, u kterých se už nepředpokládá splacení pohledávek, stále stoupá. Podle Kateřiny Horákové z legislativně-právního oddělení SČMBD jsou na vině hlavně legislativní změny, které umožňují oddlužení problematických vlastníků a dlužníků.

Trápení vzniká i druhé straně, kdy je za problematickou situaci považováno postavení družstva jakožto dlužníka při vyplácení vypořádacího podílu v souvislosti s ukončením členství bez právního nástupce.

Přednostní postavení družstev či zjednodušená administrativa

Seminář představil i navrhovaná řešení, která z analýzy vyplynula. Jedním z nich je upřednostnit postavení bytových družstev, která svým členům zajišťují jednu ze základních lidských potřeb – bydlení. To znamená, že pokud má dlužník více finančních závazků, prioritně splatí ten k družstvu, protože ohrožuje hospodářskou stabilitu celého družstva. Situaci by pomohla i legislativní úprava vystěhování a vyklizení bytové jednotky tak, aby následovné vystěhování a vyklizení bytu automaticky souviselo s tímto prvním rozhodnutím, a to v omezené době (např. do třech měsíců). V řadě situací je totiž v současné době nutné řešit vyklízení bytu soudně a to je administrativně, finančně a časově velmi náročné.

V neposlední řadě se jedná také o podporu veřejného sektoru, jenž by prostřednictvím zvýhodněných půjček na družstevní výstavbu či vhodnými úvěry pro zájemce o členství v družstvu, výrazně ulehčil situaci. Nabízí se také zjednodušení administrativního procesu povolování a schvalování stavebních projektů nebo nabídky městských pozemků za snížené ceny pro projekty družstev či snížení daně z nemovitosti pro družstevní byty. Jen Svaz českých a moravských bytových družstev vlastní nebo spravuje 18 % všech bytů v Česku a s legislativní úpravou by se tak zlepšilo bydlení nezanedbatelnému množství lidí.