Díky penilnímu implantátu přichází erekce na přání, říká androlog Libor Zámečník

Mají podle vás lidé dnes víc sexuálních problémů než dřív? Jinými slovy, můžete říct, že za vámi chodí čím dál víc lidí?
Říkáme-li s nadsázkou, že sexualita je stará jako lidstvo samo, museli se tedy s problémy s ní potýkat lidi v každé epoše a době. Dnes však více než dříve víme, že převážná část obtíží s erekcí je dána takzvanými organickými důvody, tedy nejen psychikou. To se dává do souvislosti s některými civilizačními chorobami. Může jít o vysoký tlak, vysokou hladinu cholesterolu nebo cukrovku. Z toho tedy plyne předpoklad, že by obtíže se sexem mělo mít více a více lidí. To, že se plní ambulance sexuologů a andrologů pacienty s takovými problémy, je však dáno také lepší diagnostikou a hlavně osvětou. Lidi se prostě začínají svěřovat i s těmito problémy a už se tolik nestydí. Naštěstí. Dá se tak totiž předejít i mnohem závažnějším celkovým zdravotním problémům.

Jaké problémy jsou dnes nejčastější? S čím za vámi lidé nejčastěji chodí?
Největší skupina mužů přichází s poruchami erekce, celá řada z nich už v době, kdy vyzkoušela doplňky stravy, které jim měly zajistit mužnost a dostatečnou tvrdost penisu při styku. Mnohdy je však zklamou a teprve pak přijdou k lékaři. Další velkou skupinou jsou muži, kteří mají pocit nebo dokonce projevy nízké hladiny testosteronu, mají tedy příznaky takzvaného mužského přechodu, andropauzy. Poměrně velkou částí spektra pacientů androloga jsou muži z neplodného páru, u nich provádíme diagnostiku, léčbu a také dlouhodobé sledování problémů, které mohou ke snížené plodnosti či neplodnosti vést. Tam musíme úzce spolupracovat s centry pro asistovanou reprodukci. A napadá mě také, že jsou muži, kteří mají problémy s předčasnou ejakulací, nemožností dosáhnut orgasmu, bolestmi při sexu a tak dál, ti všichni mohou androloga navštívit.

Kdo má dnes větší problém s absencí sexuální touhy? Muži, nebo ženy?
Muži, ti jsou obvykle pacienty androloga, mívají tyto problémy při snižující se hladině testosteronu, což je mužský pohlavní hormon. Ubývá jim chuť na sex, takzvané libido. Setkáváme se s tím u mužů již po čtyřicítce, ale věk sám o sobě nemusí být tím jediným rizikovým faktorem pro vznik. Více a více se setkáváme s muži, kteří přicházejí s tím, že už vlastně nedokážou prožívat dostatečně ten reálný sex, protože se věnují více sexu virtuálnímu. Tam je vše dostupné ihned, v takové kvalitě, kterou si muži umí přát. Ženy se se svými problémy v oblasti sexuální touhy svěřují častěji gynekologům či na sexuologii.

Jak se projevují sexuální poruchy u žen?
Sexuální poruchy u žen jsou popisovány v rámci sexuální dysfunkce, která je udávána v poměrně širokém rozmezí, a to od 25 do 60 procent. Tato dysfunkce shrnuje pod jeden název více obtíží. I ženy se potýkají s nízkou sexuální touhou, nezájmem o sex, nízkou vzrušivostí, problémy s vyvrcholením, orgasmem a bolestmi při souloži.

Je rozdíl mezi absencí sexuální touhy a erektilní dysfunkcí, nebo je to vždy provázané?
Sexuální poruchy u mužů mohou být provázány, ale obvykle přijde muž s tím, že chuť na sex má víc než větší, ale penis ho prostě zrazuje, nepostaví se.

Jak se díváte na přípravky, které erekci zlepšují? Existuje rozdíl mezi pilulkami, které fungují hned, a mezi těmi, které jsou preventivní?
Jsou dvě velké skupiny pilulek a různých přípravků, které se prezentují jako fungující a poruchu erekce léčící. Další věcí jsou přípravky, včetně těch rostlinných, které mají mít účinek preventivní. Při poruchách erekce by měl muž využít lékařského vyšetření a také léku, který je na předpis, lze ho vyzvednout jen v kamenné lékárně a má tedy garantovánu účinnost a hlavně bezpečnost. Na rozdíl od různých prostředků, ale i léků kupovaných cestou internetu. Bohužel primárně se muži nechají obalamutit reklamou a tím, že je vlastně rostlinný prostředek prezentován jako účinný lék a není nutno k lékaři jít. Tyto prostředky působí jako určité afrodiziakum či cévní tonikum, které může mít různý, byť pozitivní účinek. A konečně to, co se nabízí jako prevence k tomu, aby sexuální zdraví bylo nikdy nekončící a více než výtečné? Obvykle neuškodí, ale z dlouhodobého pohledu není prokázán tento účinek.

Co má muž dělat jako první, když zjistí, že jeho erekce není taková, jakou by si představoval?
Někdy se prostě stane, že penis muže zradí, ojedinělá selhání při sexuálních aktivitách ještě neznamenají, že se jedná o závažný problém a muž musí utíkat k lékaři. Z definice poruch erekce plyne, že se jedná o opakovaná selhání v průběhu šesti měsíců. Pokud je problém opakovaný, návštěva lékaře je to nejlepší, co může dotyčný pro své zdraví a svou partnerku nebo partnera udělat. V této fázi bohužel mnozí volí potravinové doplňky, které nemusí být účinné a navíc je mohou od dalšího řešení u lékaře naopak odradit.

Představte prosím penilní implantát. V jakých případech k implantátu přistupujete?
Penilní implantát nebo také protéza je podle odborných doporučení metodou léčby poruchy erekce, která je v takzvané třetí linii, tedy až po tabletové nebo injekční léčbě. Jsou však muži, kteří nemohou nebo prostě nechtějí pravidelně užívat léky či si před každou souloží píchat do penisu injekci. Ti pak přijdou a chtějí operaci s penilním implantátem. Dalšími adepty jsou ti, kteří mají nějakou anatomickou vadu, například ohyb penisu nebo stav, kdy ani tabletky či léky nefungují.

Jaký je průběh operace?
Vložení penilního implantátu je operace, která je prováděna v celkové anestézii, obvykle trvá hodinu až hodinu a půl a z jednoho malého řezu na šourku se celý implantát, obvykle trojdílný nafukovací, vloží do oblasti penisu tak, že navenek není nic patrné.

A jak implantát funguje v praxi?
V šourku je malá pumpička, kterou se celý implantát ovládá, rezervoár s poháněcí tekutinou je u močového měchýře. Erekce nastává tedy na přání, po zmáčknutí pumpičky v šourku dojde k naplnění implantátu v penisu. Po souloži se stejnou pumpičkou tekutina z implantátu opět přemístí do rezervoáru. Pokud je operace provedena správně, mělo by k erekci vždy dojít.

Existuje prevence? Co může dělat muž pro to, aby měl pořád krásnou, silnou a nevadnoucí erekci?
Rad všude kolem nás je opravdu hodně. Dá se to však shrnout takto, snažit se být zdravý dostatkem pohybu, zdravou životosprávou, dostatkem spánku a zdravým užíváním sexu.

Ve druhé části našeho povídání bych rád zjistil víc o masturbaci. Lze ji brát jako posilování penisu, nebo to funguje úplně jinak?
Někdy se u různých orgánů používá rčení, že co se netrénuje, zakrní. S určitou nadsázkou lze toto pořekadlo použít i u penisu. Za fyziologických podmínek se automaticky prokrvování penisu děje v noci pravidelnými erekcemi, které nejsou závislé na mužově vůli či sexuální aktivitě. Dochází k němu při každé takzvané REM fázi spánku. Pokud je z nějakých důvodů tato automatická funkce porušena, například z cévních či nervových důvodů, což mohou zapříčinit stavy po operaci a podobně, je třeba penis stále udržovat v kondici vyvoláváním prokrvení jiným způsobem. Někdy tedy hovoříme o takzvané rehabilitaci erektilní funkce penisu. Masturbaci tedy lze opravdu považovat za cvičení či posilování funkce penisu.

Jaká frekvence masturbace je podle vás v pořádku? Každý den, obden, třikrát týdně? Existuje hranice?
Asi nelze stanovit hranici, pod či nad kterou je to v pořádku. Muž s normální fyziologickou potřebou sexu a sexuální aktivity jistě masturbovat potřebuje. Možná je vhodné určit hranici fyziologickou potřebou, tedy věkem, ale také tím, aby tyto aktivity nenarušovaly aktivity pracovní, školní či vztahové nebo rodinné a nebyla jim věnována přemíra času. Potom se to stává určitým druhem závislosti a je třeba se zamyslet nad tím, kolik času muž masturbaci věnuje a proč.

Jaký vliv má na sexualitu u lidí porno? Jsme jako společnost pornem přehlceni?
Časté sledování pornografických materiálů může vyvolat mylnou představu, že se jedná o situace adekvátní reálnému životu. To vede ke vztahovým problémům a zkresleným představám o realitě často doprovázeným nízkým sebevědomím. Zatímco pornografie ukazuje muže i ženy jako extrémně atraktivní a sexuálně neunavitelné, skutečnost taková není. Problémem je i nezájem takto ovlivněných lidí o dvoření, seznamování a partnerskou komunikaci obecně, v pornografii se tato fáze vztahu logicky vynechává. Může docházet k nahrazování partnerského sexu pornografií, masturbace je dostupná kdykoliv, je rychlejší a muž či žena do ní nemusí vkládat žádné psychické, fyzické ani materiální investice. Zároveň se vlivem sledování pornografie výrazně snižuje citlivost na běžné, a tedy reálné sexuální podněty. Hrozí tudíž vznik sexuálních dysfunkcí vázaných jen na partnerku nebo partnera.

Jak se pozná závislost na pornu a v jakém případě je vhodné omezit nebo vypustit jeho sledování? Doporučil jste tohle někdy někomu?
Kde sám jedinec či jeho okolí pozná, že se uzavírá do virtuálního světa pornografické dokonalosti, je načase porno omezit a eventuálně se o jeho konzumaci poradit s odborníkem, kterým může být sexuolog nebo psycholog.