Počasí dnes4 °C, zítra5 °C
Úterý 31. ledna 2023  |  Svátek má Marika

Kavárna Slavia vešla do dějin jako útočiště velkých umělců a místo, kde se psaly dějiny

Kavárna Slavia ležící na rohu Národní třídy naproti Národnímu divadlu patřila od 19. století spolu s nedalekými Národní kavárnou a Unionkou k nejslavnějším podnikům svého druhu v Praze. Jako jediná z trojice fungovala i za komunistického režimu, kdy zůstala útočištěm umělců. Po listopadu 1989 se ale její dveře kvůli nepovedené smlouvě s americkou firmou uzavřely. Znovu se otevřely - i díky úsilí Václava Havla - 17. listopadu 1997.

Kavárna Slavia jako útočiště Bedřicha Smetany, bratří Čapků, Jaroslava Seiferta nebo Jana Wericha

Na místě kavárny stála již ve 14. století takzvaná Malovaná lázeň a později i špitál svaté Anežky pro chudé a nemocné ženy. Ten dal roku 1784 zrušit Josef II. Po několika letech se tu začal stavět řetězový most, přičemž byla vybudována i mohutná nábřežní zeď. Ve volném prostoru navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann objekty České spořitelny a blíž k Vltavě i palác Lažanských.

Do kavárny, která v něm vznikla v roce 1881 a Slavií se stala o tři roky později, chodívali po představení herci z protějšího Národního divadla. Často je doprovázeli i skladatel Bedřich Smetana či režisér Jaroslav Kvapil. Později se tu scházeli spisovatelé Karel a Josef Čapkovi, Arnošt Lustig, teoretici umění Karel Teige a Václav Černý, básníci Vítězslav Nezval a Jaroslav Seifert, malíři Jan Zrzavý nebo Václav Špála.

Za první republiky byla kavárna přestavěna ve stylu francouzského art deco, s velkým prosklenými okny, s mramorem a dřevem na stěnách a s množstvím zrcadel, spolu s typickými kulatými stolky. Při psaní Budování státu tu sedával novinář Ferdinand Peroutka, který si sem nechával z Hradu vozit potřebnou literaturu. Slavia zažila i pohřební průvody prezidenta T. G. Masaryka i Vítězslava Nezvala, začátek sametové revoluce nebo návštěvu Hillary Clintonové.

Od cyklistiky k fotbalu. Pražská Slavia si připomíná významné výročí

Slavia patří vedle Sparty k nejúspěšnějším klubům v historii českého a československého fotbalu; celkem získala 21 titulů, zatímco její letenský rival jich má na svém kontě 36. Počátky klubu sahají do roku 1892, kdy studenti z Literárního a...

Provozovatelé chtějí kavárnu vrátit českým návštěvníkům

Symbolický obraz představující Slavii, matku Slovanů, jejíž jméno kavárna nese, byl přemístěn do sbírek Městské galerie a nahrazen obrazem Piják absintu Viktora Olivy. Po druhé světové válce a zestátnění kavárnu nešťastně rekonstruovali, přesto si udržela přízeň zajímavých hostů. U legendárního stolku výtvarníka a básníka Jiřího Koláře, kde bylo možné zahlédnout Bohumila Hrabala s Josefem Škvoreckým, s oblibou sedával i Václav Havel s přáteli.

Jan Werich si do kavárny v šedesátých letech nechával přinášet jídlo speciálně připravené v sousedním Parnasu. Známými návštěvníky byli Jiří Grossmann či Jiří Šlitr, básník Emanuel Frynta či filosof Jan Patočka. V roce 1992 se ale kavárna uzavřela kvůli zdánlivě nekonečné rekonstrukci, která nakonec vedla k výpovědi smlouvy a dohodě s novým nájemcem. Nynější provozovatelé, kteří vedou Slavii od září 2021, se jí snaží vrátit českým návštěvníkům.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Café Slavia

Štítky historie, gastro, 17. listopadu, kavárna Slavia, Praha, kavárna, Václav Havel, Sametová revoluce, Národní divadlo v Praze, Národní kavárna, Bedřich Smetana, Jaroslav Seifert, Josef Čapek, Jan Werich, Národní třída, Vítězslav Nezval

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.