Jízdárna Pražského hradu vystavuje svatovítský poklad doplněný současným uměním

Počin navazuje na vystavení svatovítského pokladu před dvěma lety v Drážďanech, nese název Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění. „Namísto jednoznačných odpovědí nabízí návštěvníkům prostor k zamyšlení nad pamětí, vírou a hodnotami naší civilizace," řekl kurátor Jiří Fajt.

Ze svatovítského pokladu, jehož počátky sahají do časů Přemyslovců, expozice obsahuje asi 150 položek nesmírné materiální i duchovní ceny. Jsou mezi nimi přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. Ústředním exponátem je kříž Českého království s ostatky Kristova umučení, který nechal zhotovit Karel IV. Zlatý kříž zvaný korunovační obsahuje úlomky dřeva z kříže, dva trny z Kristovy trnové koruny a hřeb, kterým měl být přikován.

Karel IV. podle kurátora Fajta velmi intenzivně sbíral ostatky svatých, zejména takzvané pašijové relikvie, tedy artefakty z Kristova ukřižování. Týkalo se to i korunovačního kříže, jehož původní podobu Karel IV. nechal pozměnit, aby byly vidět relikvie.

Jak dramatická byla historie svatovítského pokladu ukazuje počínání Karlova syna Zikmunda, který musel zaplatit po obsazení Prahy svým žoldákům. "Proto neváhal a sáhl na svatovítský poklad svého otce," uvedl Fajt.

Nejstarší exponát výstavy, rukopis evangelia sv. Marka pochází ze 6. století, obsahuje vlastnoruční poznámku Karla IV. z roku 1354 o 12 řádcích.

Mezi umělci figurují jména světových malířů, sochařů, fotografů i filmařů 20. století a současnosti Josepha Beuyse. Gerharda Richtera, Anselma Kiefera, Edmunda de Waala. Magdaleny Jetelové nebo Josefa Koudelky. Jeho fotografický cyklus zdi v současném Izraeli a Palestině byl součástí výstavy v Drážďanech.

Úvahy o židovských a křesťanských tradicích ukazují práce současného britského umělce Marka Wallingera a rovněž britského malíře 20. století Francise Bacona. Na výstavě lze vidět Baconovu studii k portrétu papeže Inocence i šestimetrové plátno, které německý malíř Anslem Kiefer nazval Čechy leží u moře. Se skulpturou Jetelové jeho obraz spojuje téma vyhnání.

Expozice obsahuje také knihovnu s publikacemi věnovanými historii, náboženství i současnému umění z pozůstalosti německého historika kultury a církevních dějin Franze Machilka, který se narodil v Hustopečích.

„Nejedná se jen o kulturní počin, je to událost, která má širší společenský přesah," uvedla kulturní a programová ředitelka Pražského hradu Veronika Wolf. Architekturu výstavy, na níž se podílela kapitula sv. Víta a zápůjčky ze zahraniční, připravil Josef Pleskot.