Prahou v sobotu prošlo několik masopustních průvodů masek. Ten žižkovský byl jubilejní třicátý

Masopustní průvod vyrazil před 16:00 z parku Radost v Seifertově ulici. Vedli ho principálové a šašek na chůdách. V prvním voze seděl král masopustu, za ním šly ostatní masky. Součástí průvodu byly i obří loutky, například prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, císaře Karla IV., čerta, smrtky či kočky. Rytmus udávali bubeníci. Zapojilo se několik stovek lidí v kostýmech i bez nich. V průvodu zaujala například rodina muchomůrek, keř zlatého deště, vodníci, pirát či selka. Děti měly často převleky zvířátek, některé šly za superhrdiny nebo pohádkové postavy.

U radnice na Havlíčkově náměstí čekal starosta ve vlastnoručně vyrobeném kostýmu jitrnice, s nímž sklidil velký úspěch. „Každý rok se snažím mít nějakou zajímavou masku, snažím se tím trochu i motivovat lidi. Letos padla volba na jitrnici, protože výroba je vlastně jednoduchá," řekl Vronský a prozradil, že mu s kostýmem pomáhala manželka.

Předávání klíče bylo součástí provazochodeckého představení. Akrobati několikrát přešli po dvou lanech napnutých mezi budovami radnice v úrovni druhého a třetího patra. „Každý rok se snažíme předání klíčů nějak ozvláštnit, zdramatizovat," doplnil Vronský.

Děti zaujaly staročeské atrakce

S letošním jubilejním 30. ročníkem masopustu je spokojen. „Přišlo hodně lidí, nálada je skvělá, počasí vyšlo," konstatoval starosta. Do Atria dorazil masopustní průvod po 17:00. Děti velmi zaujaly staročeské, převážně dřevěné pouťové atrakce. Na některé se stály dlouhé fronty. Populární byla například střelnice, kde děti střílely z praku a snažily se zasáhnout šenkýřku či půllitry piva. Na jiném stanovišti měly za úkol chytat sypající se vejce nahrazené v tomto případě ping-pongovými míčky. Žižkovský pivovar připravil pro událost limitovanou edici polotmavého čtrnáctistupňového piva. Nechyběly masopustní koblihy, zabijačkové pokrmy, plněné lokše nebo langoše.

Masopustní veselice se v sobotu konaly po celé Praze, například na Malé Straně, v Karlíně, na Střížkově, v Kobylisích, ve Chvalech nebo Radotíně, ale i v dalších obcích v zemi.

K tradicím masopustu patří smažení koblih či drobného cukroví, takzvaných božích milostí, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Lidé se při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. K maskám, které se v průvodech objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, a kobyla, kterou měli jako masku často dohromady dva lidé.

Večer před Popeleční středou končil čas rozvernosti tradičně zábavou spojenou s pochováváním basy. Poté nastal čtyřicetidenní půst do Bílé soboty. Vzhledem k tomu, že křesťané o nedělích půst nedrželi, je celkový počet dnů do této soboty v kalendáři o několik dnů delší. Letos bude Bílá sobota 19. dubna. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.