Praha zřizuje deset divadel, u některých dotuje až 80 procent výdajů

Divadlo na Vinohradech, Hudební divadlo Karlín, Divadlo v Dlouhé, Minor, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Divadlo pod Palmovkou, Švandovo divadlo, Divadlo na Zábradlí, Studio Ypsilon a Městská divadla pražská (Rokoko, ABC, Komedie) loni celkem od města podle schváleného rozpočtu dostala 642,9 milionu korun, nicméně přesné vyúčtování zatím není dokončeno. Největší příspěvek rozpočet určil Městským divadlům pražským, a to asi 112,1 milionu korun. Druhý největší činil 108,2 milionu korun pro Divadlo na Vinohradech.

Praha sleduje i soběstačnost scén, tedy podíl výdajů, který je divadlo schopné nad rámec příspěvku města samo vybrat ze vstupného a dalších zdrojů. Údaj za loňský rok bude podle Hofmana k dispozici v únoru. Předloni bylo nejvíce soběstačné Hudební divadlo Karlín, a to z více než 60 procent. U ostatních činoherních scén míra soběstačnosti kolísala mezi 19 a 33 procenty.

V případě Studia Ypsilon činila soběstačnost v roce 2023 jen 16 procent, což byl jeden z důvodů, proč vedení města jmenovalo v pondělí jeho ředitelem Karla Františka Tománka, jehož projekt předpokládá zapojení DAMU do fungování scény a změnu právní formy.

Další příspěvkové scény formu měnit nechtějí. „Městská divadla pražská jako největší z pražských zřizovaných divadel neusilují o změnu své stávající právní formy příspěvkové organizace. U velkých repertoárových divadel městského typu tuto právní formu považujeme v současné době za adekvátní," uvedl ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl.

Podobně to vidí ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. „Přechod smíchovské scény na jinou právní formu bych nedoporučoval mimo jiné z důvodu ochrany stávajícího majetku a investic. Nemovité objekty, které naše organizace spravuje, jsou totiž ve vlastnictví hlavního města,“ uvedl.

Neměnila by ani ředitelka Divadla v Dlouhé Daniela Šálková, a to kvůli stabilitě financování a možnosti žádat o granty například na festivaly pro děti a mládež. „Aktuální model tedy odpovídá našim potřebám i poslání divadla," napsala Šálková. Divadlo má svěřený městský majetek města, který musí modernizovat a udržovat. „Přechod na jinou právní formu by mohl znamenat vyšší riziko nestability," doplnila.

Podle ředitele Divadla Na zábradlí Petra Štědroně forma příspěvkové organizace sice zastarala v možnostech odměňování nebo rozvoje, pro souborový dům typu jeho divadla ale vyhovuje. Pro kamenné divadlo, scénu, která buduje svůj umělecky citlivý a silný soubor, není podle ředitele vhodné financování z grantů. Hrbek a Štědroň nicméně uvedli, že jako případnou smysluplnou alternativu vnímají formu veřejné kulturní instituce.

Divadla, která přímo nezřizuje magistrát, mohou Prahu žádat o jednoleté a čtyřleté dotace. Nedostane se přitom vždy na všechny a výše dotace není předem zaručená. Na rok 2025 město plánuje dát na jednoleté dotace asi 29,8 milionu korun. „Dalších přibližně 100 milionů korun ročně pak Prahou nezřizovaná divadla čerpají v rámci víceletých dotací," uvedl Hofman.