VIZUALIZACE: Magistrála s cyklostezkami a stromořadím. Dopravní tepnu chce Praha zklidnit do sedmi let

Úpravy se budou týkat úseku ulic od Karlova po Muzeum. Studie proveditelnosti by podle projektanta Petra Macka měla být hotová letos v březnu, navážou asi dvouleté projekční práce. „Pokud půjde vše podle harmonogramu, tak bychom měli mít vše do pěti až sedmi let zrealizované," dodala projektová manažerka projektu Lucie Kočišová z Technické správy komunikací.

„V ulicích obnovíme stromořadí, zajistíme chytré hospodaření s vodou, rozšíříme chodníky, vytvoříme úrovňové přechody a bezpečně oddělené cyklostezky. Zároveň zlepšíme plynulost dopravy i pro řidiče díky chytrým semaforům. Parkování pak upravíme bez zbytečného rušení. Auta budou moci parkovat v podélných parkovacích zálivech," sdělil na síti X náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib.

Cílem úprav je proměnit ulice tak, aby byly přívětivější pro chodce a cyklisty. Průjezdnost pro automobily by zároveň měla zůstat stejná. „Kapacitně dopravě neškodíme," řekla Kočišová. Většinově zůstanou zachovány pro automobily tři pruhy. V Legerově ulici jsou sice pruhy čtyři, ale ve čtvrtém už auta nejezdí, takže úpravy pouze využijí už existující prostor.

„Legerova a Sokolská. Kdysi krásné ulice promenádního typu jsou dnes součástí nechvalně proslulé Severojižní magistrály, která zásadně změnila ráz této části Prahy. Podoba těchto ulic se přitom téměř nezměnila od sedmdesátých let minulého století a tento kus normalizačního urbanismu je stále otevřenou ránou na tváři hlavního města. Je nejvyšší čas to změnit," komentoval projekt na Facebooku náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

Cyklostezky budou široké 2,5 metru a v obou ulicích oddělené. Zaměří se také na úpravu některých bariérových podchodů a nahradí je úrovňovými přechody. 

Projektant Petr Macek z ateliéru Promika dodal, že se zúžením na dva pruhy se počítá kolem Fügnerova náměstí, kde by to však nemělo způsobit dopravní komplikace. Práce budou také zahrnovat kompletní rekonstrukci inženýrských sítí. Náklady budou podle Technické správy komunikací v řádu stamilionů korun, ale přesně budou jasné až po dokončení projektové dokumentaci a výběru dodavatele v soutěži.

Studie zahrnuje i úpravy blízké Ječné ulice vedoucí od náměstí I. P. Pavlova ke Karlovu náměstí. „Tady se setkáváme s dopravním podnikem, který tam má stavební povolení na rekonstrukci tramvaje," řekla Kočišová. Doplnila, že v Ječné také plánuje Pražská vodohospodářská společnost výměnu potrubí, takže by se všechny investice měly spojit. V ulici město plánuje obnovu stromořadí, posunutí a rozšíření tramvajové zastávky či posílení bezpečnosti chodců.

„Výrazně bude rozšířen nástupní ostrůvek tramvajové zastávky Štěpánská směr I. P. Pavlova tak, aby splňoval bezpečnostní parametry pro cestující. Zároveň ale zůstanou zachovány dva jízdní pruhy pro auta podél ostrůvku. Zastávka Štěpánská směr Karlovo náměstí pak bude posunuta na druhou stranu křižovatky, aby lépe obsloužila danou lokalitu," sdělila v tiskové zprávě mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.

Práce v Ječné nemohou začít dříve, než bude hotová tramvajová trať na Václavském náměstí, která zajistí objízdnou trasu. Kočišová dodala, že práce v Legerově, Sokolské a Ječné mohou být oddělené a o jejich posloupnosti se ještě povede diskuse.

Podle Hřiba město plánuje také změny na dalších částech magistrály. Ve spolupráci se Správou železnic připravuje úpravy u historické budovy hlavního nádraží, kde má přibýt velký přechod. Dále chce magistrát upravit část mezi Hlávkovým mostem a hlavním nádražím, podle dřívějších informací je tam v plánu zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků a cyklopruhů. Dále bude nutná rekonstrukce Hlávkova mostu, která však může začít až poté, co město dokončí přestavbu Libeňského mostu. Za řekou se pak magistrály dotkne připravovaná stavba Vltavské filharmonie.

Severojižní magistrála spojuje Prahu 4 s Prahou 7 a vede centrem města. Její stavba začala v 70. letech. O úpravách či takzvané humanizaci magistrály se v Praze mluví dlouho, už před lety k tomu vznikla studie kanceláře dánského architekta Jana Gehla. V ní navržené úpravy však uskutečněny nebyly. Podle kritiků by změny zhoršily dopravu v metropoli a je nutné minimálně počkat na dostavbu okruhů. To však podle Hřiba neodpovídá dopravní datům, podle kterých drtivá většina aut na magistrále v centru začíná nebo končí, takže pro ně okruhy nehrají roli.