Zhruba dvě desítky zástupců aeroklubů a leteckých škol z letiště Líně u Plzně se sešly před německým velvyslanectvím v Praze, aby vyjádřily svůj nesouhlas proti výstavbě továrny na výrobu baterií do elektroaut. Zástupci automobilky již dříve uvedli, že fabrika nemůže existovat souběžně vedle letiště. S tím však piloti nesouhlasí. Chtějí proto apelovat na německou vládu i tamní média, aby se o tématu začalo více hovořit. Diskuze u nás totiž vázne.
Volkswagen, do kterého patří i česká Škoda Auto, by měl o lokalitě pro továrnu, takzvanou gigafactory, ve střední Evropě rozhodnout mezi Českem, Maďarskem a Polskem do konce letošního roku. To ale znamená, že v listopadu by měl od české strany získat garantovaný příslib vyřešení nezbytných podmínek. Mezi ty patří změna územního plánu, vybudování zdrojů vody a energie nebo silničního přivaděče.
Na záložním armádním letišti v Líních je trvale umístěno na 70 letadel. Areál využívají letecké školy, aerokluby, parašutisté nebo spolek zaměřený na historii. O tom, že by mělo ustoupit stavbě obří továrny se piloti dozvídali až z médií. Podle jejich zástupce jim dodnes nikdo nevysvětlil, proč by gigfactory měla vzniknout přímo v místě, kde je dnes přistávací dráha a hangáry. Vadí jim také výroky, že je areál nevyužívaný.
„Ročně tu evidujeme 19 000 pohybů, což znamená 19 tisíc vzletů a přistání letadel, která zde máme. Samozřejmě sem lítají cvičit další letecké školy z Benešova, Příbrami a z Karlových Varů, což je běžná praxe, aby si budoucí pilot nenavykl jen na jedno letiště. Přistávají a vzlétají zde letadla s manažery zahraničních firem, které mají v okolí Plzně své pobočky či obchodní aktivity,“ vyjmenovává zástupce aeroklubů Michal Švihla.
Piloti nejsou proti stavbě gigafactory jako takové. Podle nich může letiště existovat souběžně s výrobou a přinese to akorát benefity. Podobně mluvil i bezpečnostní expert a bývalý poradce ministra obrany Milan Mikulecký.
„Stačí, aby si zástupci automobilky došli na letiště a podívali se, kde je řídící věž a jak je vysoká. Oni prezentují, že haly mají být vysoké jako řídící věž. Cokoli by postavili směrem na sever, tak nebudou mít problém. Zní to jako účelový argument, aby se letiště zrušilo,“ uvedl v rozhovoru pro Drbnu.
Na dnešní akci v Praze předali zástupci aeroklubů otevřený dopis zástupcům německé vlády. Již dříve jej adresovali také přímo do Volkswagenu. Odpovědi se ale nedočkali. V protestech chtějí pokračovat dál. Další se uskuteční přímo na letišti v úterý 15. listopadu. Svolává jej Český svaz letectví, který k protestům vyzval nejen lokální nadšence, ale také profesionály a armádní letce.
Počátkem srpna zorganizovali piloti protestní akci přímo na letišti, aby názorně ukázali, že se rozhodně nejedná o nevyužívaný areál. Konec Líní by totiž pro mnohé znamenal konec jejich podnikání. „Museli bychom rozprodat letadla, protože se to už nedá nikam dát. Máme 19 letadel, fungujeme jako škola a půjčovna. Máme zhruba 100 členů a vyškolili jsme tu takových 300 až 400 pilotů,“ řekl Drbně Tomáš Vrbský, jenž na zdejším letišti provozuje školu už dvanáctým rokem.
Případná výstavba gigafactory na 185 hektarech by mohla začít ve třetím čtvrtletí roku 2024 a továrna by mohla vyrábět v roce 2027. Počítá se s postupným vytvořením více než 4000 kvalifikovaných pracovních míst, uvedl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Hodnota továrny má být 120 miliard korun.
Jeden z větších hangárů už 10 let využívají také členové spolku Classic Trainers. Aktuálně mají deset letadel, z nichž některé pamatují druhou světovou. Taktéž tam provozují i muzeum, jež se věnuje více než 110 let dlouhé historii plzeňského letectví i rodákům ze západu Čech bojujících v řadách RAF. Dny otevřených dveří v hangáru navštíví tisíce lidí. Pravidelně jsou také k vidění na leteckých dnech.
„Nemáme kam jinam jít. Naše letadla jsou poměrně veliká a potřebují určité zázemí i co se týče skladu náhradních dílů a podobně. Není to jen o letadlu. Byla by to obrovská komplikace a myslím si, že by to pro nás bylo likvidační. Takto těžké a staré stroje nemohou létat z krátkých ploch, musí být také celoročně v suchém hangáru. Naše muzeum je primárně zaměřené na historii plzeňského létaní. Nemělo by smysl, aby bylo jinde,“ postěžoval si Miroslav Tomana ze spolku Classic Trainers. Piloti se rovněž obávají, aby Líně, které letos slaví 70 let, neskončily jako zrušené letiště v Žatci, kde měla také vzniknout průmyslová zóna, teď jsou tam tři haly.
Letiště Plzeň-Líně bylo založeno v roce 1952 jako vojenské letiště a je neodmyslitelně spjato s 5. stíhacím plukem, který vznikl už v roce 1945. Jeho piloti létali v Británii na Spitfirech. Pluk poté působil v Plané u Českých Budějovic a posléze na letišti Plzeň-Bory, které později ustoupilo průmyslové zóně. Piloti tak našli zázemí právě v Líních, kde létali na několika typech letounů MiG. Od roku 1996 je letiště veřejné.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
