V Praze se rozhořel spor o výsadbu nových stromů. Budou v betonových kobkách a zasypány mlatem?

V Branické ulici v Praze 4 a v Jaselské ulici v Praze 6 hodlá TSK vysadit nové stromy. Ke způsobu této výsadby se však na sociálních sítítch zvedla vlna kritiky. Například v Branické ulici by pro stromy měly být vyhloubeny vyzděné kobky, jenže ty představují velmi omezené místo jak pro kořeny, tak pro strom samotný.

„Navrhované řešení výsadby v Branické je schváleno dendrologem“

„V Branické ulici nyní probíhá další etapa rekonstrukce vozovky a chodníků. Právě v rámci této rekonstrukce byl vznesen požadavek na osazení nových stromů. Vzhledem k existenci inženýrských sítí a možné kolizi s výsadbou, došlo ke kompromisnímu řešení,“ uvedla pro Pražskou Drbnu mluvčí TSK Barbora Lišková.

Problematika zeleně se v Praze řeší téměř neustále. Jak podotýká Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy je to velmi aktuální téma, jelikož možnosti, jak ji řešit, se neustále vyvíjejí. „Daná problematika ne příliš šťastné výsadby stromů je odpovědí na to, jak důležité dnes stromy ve městě jsou. Rozhodně vítáme, že se o tématu můžeme bavit. Naším cílem je lepší koordinace projektů, do kterých chceme vnést potřebný standard,“ uvedl pro Pražskou Drbnu mluvčí IPR Marek Vácha, který dodává, že je snadné k takovému problému dojít, ale IPR jej nechce přecházet bez reakce.

Podle Liškové je navržené řešení pěstebního koše zakotveno v projektové dokumentaci a odsouhlaseno dendrologem. „Toto řešení bylo schváleno všemi dotčenými orgány a institucemi. Právě z důvodu kolize se stávajícími inženýrskými sítěmi, jako je vodovod, plyn či kabelové vedení, byly takto některé stromy osazeny,“ doplnila Lišková. Stromy byly zasazeny do betonových rabátek, a to z toho důvodu, aby jejich kořeny nezasahovaly do vedení inženýrských sítí. „Dno je však vyplněno propustným materiálem, aby kořeny mohly prorůst,“ řekla Lišková.

„Jedná se o zastaralé řešení, které nedosahuje standardu“

Lišková doplnila, že právě toto řešení se používá i v jiných případech. Bez těchto úprav by tak podle TSK nebylo možné dosáhnout souhlasu správců poduličních sítí v rámci projednávání stavebního povolení a poté provést jakoukoliv stromovou výsadbu.

Podle IPR je však v případě Branické ulice největší problém v tom, že se jedná o příliš zastaralé řešení. To podle slov Marka Váchy již nedosahuje standardu. „Roli v tomto případě hraje i to, že od plánů k realizaci to vlivem komplikované správy území trvá velmi dlouho, ve veřejném prostoru působí velké množství správců, ale nepomáhá ani zastaralý stavební zákon,“ uvádí Vácha k problematice výsadby stromů do kobek v Branické ulici.

V Jaselské budou stromy zasypány mlatem, kvůli kterému však dojde ke snížení retence vody

V Jaselské ulici v Praze 6 pak byl k zásypu rabátek použitý takzvaný mlat. „Jde se o kameninovou směs hronin. V tomto případě se nejedná o beton,“ zdůraznila Lišková. Podle TSK je takto upravený povrch vodě propustný.

Podle IPR je však v případě Jaselské ulice zásadní problém právě v tom, že dojde k velkému snížení retence vody. „To znamená, že se voda špatně vsakuje, a tak neprostupuje dále ke kořenovému systému stromu. Ten pak postupně usychá,“ říká Vácha.

Krajinářská architektka Jana Pyškova rovněž uvedla, že se v tomto případě jedná o zcela nevhodné řešení. Zároveň dodala, že se i přesto jedná o stále vzrůstající trend.

Institut plánování a rozvoje nyní společně s pražským magistrátem připravuje koordinační platformu pro zelenomodrou infrastrukturu. Ta by měla do budoucna usnadnit přípravu kvalitních podmínek pro stromy a zeleň v hlavním městě. „Při podobných rekonstrukcích, jako je třeba ta v Jaselské, se bude možné řídit manuálem a vybrat vhodné řešení včetně správného provedení,“ uzavírá Vácha.