Americký lékař opustil po karanténě Bulovku. V boxu si četl a cvičil, ochutnal i slivovici

Američan přiletěl do ČR 21. května speciálním letadlem, sanitka s policejním doprovodem ho potom převezla na Bulovku. Tam pobýval ve speciálním uzavřeném pokoji, takzvaném bioboxu. Zdravotníci k němu vstupovali ve speciálních oblecích podobných skafandrům.

Nemocnice i zdravotnická záchranná služba na podobné situace pravidelně cvičí, naposledy v polovině dubna.

Americký misijní lékař LaRochelle pociťoval v bioboxu odloučení od rodiny, ale také komfort, řekl v úterním rozhovoru s českými novináři. Ocenil mimo jiné péči českých zdravotníků. Nucenou samotu podle svých slov snášel překvapivě dobře, denně telefonoval s rodinou a snažil se na dálku pomáhat svým kolegům. V budoucnu by se rád vrátil ke své práci v Kongu.

Americký lékař, který strávil 21 dní v izolaci v bioboxu Infekcni kliniky FN Bulovka, dnes zařízení opustil. Po celou dobu se u něj neobjevily žádné příznaky onemocnění. Nyní se vrací do Spojených států.

Při svém odchodu poděkoval zdravotníkům za profesionální péči a zároveň… pic.twitter.com/6tDfVYKZWP

— Fakultní nemocnice Bulovka (@NaBulovce) June 10, 2026

Ebola je virové onemocnění, které se šíří kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovaným materiálem. Projevuje se krvácením a k symptomům patří horečka, zvracení, průjem či bolesti svalů. Proti některým kmenům eboly existují léky a vakcíny. V Kongu a Ugandě se ale v současnosti šíří varianta, proti které očkování ani účinná léčba neexistují.

K neděli bylo v Kongu z 550 potvrzených případů nemoci zaznamenáno 101 úmrtí. Epidemie se soustřeďuje v provincii Ituri na severovýchodě země, kde se vyskytuje více než 90 procent případů. Celkový počet je ale pravděpodobně vyšší, protože epidemie byla vyhlášena s několikatýdenním zpožděním.

Chystal se domů, místo toho musel do karantény

V tuzemsku už podle dostupných informací několik pacientů s podezřením na nákazu ebolou nebo jinými krvácivými horečkami pobývalo, u žádného se nákaza nepotvrdila. V květnu byl také izolován v Centru biologické ochrany v Těchoníně preventivně český voják, který pobýval na pozorovatelské misi OSN v Kongu.

LaRochelle měl 15. května 20 minut do odletu domů do Spojených států, kam se chystal na návštěvu se svou ženou a dětmi, když dostal zprávu o šíření eboly v Kongu. Přišel do kontaktu s několika pacienty, kteří mohli být nakaženi a později zemřeli. Definitivní potvrzení, že se skutečně jednalo o ebolu, však nemá.

Dvě zdravotní sestry, z nichž jedna měla HIV a druhá cukrovku, byly přivezeny z oblasti, kde se později nákaza potvrdila. Obě následně zemřely. Ze stejné vesnice pocházel také chlapec s podezřením na meningitidu, kterému LaRochelle odebíral krev. Ani v tomto případě však nemá potvrzení, zda byl pacient nakažen ebolou. Lékař poznamenal, že v nemocnici, kde působil, je mnoho vážně nemocných lidí s HIV, tuberkulózou nebo malárií. Prvotní příznaky eboly přitom podle něj mohou připomínat tyfus či malárii.

V Kongu pracoval od roku 2015

Nejnovější epidemii eboly způsobila varianta viru Bundibugyo, proti níž zatím neexistuje schválená vakcína ani specifická léčba. Na rozdíl od varianty Zaire, která stála za většinou z posledních 16 epidemií eboly v Kongu, se proto úřady spoléhají především na trasování kontaktů nakažených, izolaci nemocných a přísná hygienická opatření.

Příznaky nemoci nemusí nutně zahrnovat krvácení. Nakažení mohou mít například potíže s polykáním. Nejčastější příčinou úmrtí nakažených bývají podle lékaře výrazný úbytek tekutin, hypoglykemický šok a komplikace způsobené zvracením a průjmy. Podpůrná péče proto spočívá především v doplňování tekutin.

LaRochelle, který v Kongu s přestávkami působí od roku 2015, nebyl kvůli možnému kontaktu s pacienty nakaženými ebolou evakuován poprvé. V roce 2018 byl převezen na specializované pracoviště v americké Nebrasce. Do Prahy byl evakuován v květnu poté, co jeho převoz na žádost Spojených států umožnila česká vláda.

V obou případech byla podle něj péče velmi profesionální.

„Jedním z rozdílů bylo, že tentokrát byla přijatá výrazně přísnější opatření. V obou případech jsem byl bez příznaků. Když mě v roce 2018 evakuovali do Nebrasky, přistupovalo se ke mně více jako k člověku, který nakažený není. Tentokrát se ke mně přistupovalo jako k potenciálně nakaženému pacientovi, a tomu odpovídala i mnohem přísnější opatření," řekl. Dodal, že každá země má jinou toleranci k riziku a že pandemie covidu-19 změnila pohled veřejnosti na podobné situace. Zdravotnictví se podle něj také stalo více politizovaným tématem. Americký lékař zároveň opakovaně poděkoval veškerému českému zdravotnickému personálu, který se o něj staral.

„Cítil jsem se tu velmi komfortně. Zjevně jsem se narodil pro život v bioboxu. Ta vynucená jednoduchost a samota byly místy vlastně příjemné," uvedl. Nejtěžší podle něj bylo odloučení od rodiny. Kvůli karanténě přišel o oslavu výročí svatby i narozenin svého syna. „Upřímně ale nebylo mnoho okamžiků, kdy bych si říkal, že už to dál nevydržím. Samozřejmě by bylo příjemné dát si normální sprchu nebo používat běžnou toaletu. Jinak jsem ale karanténu snášel překvapivě dobře," řekl.

Dostal slivovici, učil se česky

S rodinou telefonoval dvakrát denně a byl v každodenním kontaktu se svým kolegou Peterem Staffordem, který byl hospitalizován v Berlíně poté, co se v Kongu nakazil ebolou. Stafford je již vyléčený a byl před několika dny po opakovaných negativních výsledcích testu z nemocnice propuštěn.

Svůj čas na Bulovce se LaRochelle snažil využívat co nejproduktivněji. Zůstával proto ve spojení s kolegy v Kongu a na dálku pomáhal zajišťovat podporu místním nemocnicím. Četl, cvičil a televizi sledoval jen minimálně. V bioboxu měl kromě lůžka, ledničky a hygienických potřeb také fotografie rodiny. Dostal během pobytu také několik dárků, včetně slivovice, piv, čokolády či učebnice češtiny. Několik českých slov se stihl naučit. „Jsem šťastný," poznamenal česky s úsměvem.

Péče o LaRochella byla s výjimkou ochranných opatření podle lékaře Kryštofa Šrama standardní. Lékaři sledovali především to, zda se u něj neobjeví příznaky onemocnění nebo zvýšená teplota. Tu si LaRochelle měřil sám a jednou denně jej vyšetřil lékař. Po každé návštěvě, provedené ve speciálním ochranném skafandru, následovala přísná dekontaminace.

Do Konga se chce vrátit

Po návratu domů do Virginie čeká LaRochella setkání se širší rodinou, rád by také cestoval. Zatím mu bylo doporučeno, aby se do Konga nevracel. Jakmile to však situace dovolí, chtěl by se podle svých slov k práci, kterou považuje za poslání, vrátit.

V této souvislosti uvedl, že Konžané patří k nejpohostinnějším a nejvřelejším lidem, které poznal. Region je však zároveň dlouhodobě poznamenán násilím a konflikty. Lidé jsou proto často nedůvěřiví. Právě misijním lékařům ze zahraničí však podle něj místní obyvatelé důvěřují. To může být důležitým faktorem při snaze dostat šíření nemoci pod kontrolu.

LaRochelle by se také jednou rád i s rodinou vrátil do Prahy, kterou zatím viděl jen z okna za bioboxem. Setkat by se bez plastové bariéry chtěl především s lidmi, kteří se o něj v posledních třech týdnech starali.