Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Zatímco výskyt pesticidů v povrchových i podzemních vodách je alarmující a v podstatě se nelepší, u potravin by se mohlo zdát, že žádný problém neexistuje. Výsledky kontrol hodnotí experti dobře, vzorků s nadlimitním výskytem zbytků pesticidů jsou jednotky. Problém ale existuje, například v podobě koktejlů pesticidů, o nichž se ví, ale na státní úrovni se neřeší.

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR chtějí příští středu uspořádat protestní setkání se svými členy kvůli rozhodnutí vládní koalice podpořit více malé farmáře na úkor středních a větších podniků. Nevylučují následnou demonstraci před úřadem vlády. Setkání se bude konat v pražském Paláci Lucerna. Organizátoři počítají s tím, že členové svazů, kteří se nevejdou dovnitř, budou sledovat dění na obrazovce na Václavském náměstí.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které v úterý informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.

Několik hasičských jednotek dnes odpoledne likvidovalo v Praze Ďáblicích požár pole, oheň spálil plochu o rozloze 300 krát 1000 metrů. Jeden člověk byl popálen. Vyplynulo to z vyjádření hasičů na twitteru a mluvčí záchranné služby Jany Poštové.

Na severovýchodním okraji Prahy vzniknou na polích nektarodárné biopásy pro hmyz. Zakládají je entomologové z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze společně se zemědělci. Na území hlavního města by mělo vzniknout 60 hektarů biopásů několika druhů, které mají pomoci navrátit hmyz do přírody. Projekt by měl zároveň poskytnout informace o tom, jak vytvořené biopásy podporují rozmanitost bezobratlých a jak mohou být prospěšní v zemědělství.