Na Čechovo náměstí řešili zvířecí záchranáři v uplynulých dnech neobvyklou situaci. V dřevěném domečku na místním dětském hřišti se objevila dvě mláďata zajíce divokého. Lokalita, kde se běžně pohybují desítky lidí a psů, pro ně přitom představovala značné riziko.

Zajíce polního si většina lidí spojuje s otevřenou zemědělskou krajinou, ale nejen fotky na sociálních sítích ukazují, že se mu daří i ve velkých městech. Právě proto zkoumá skupina odborníků ekologii zajíce v Praze a jejím okolí. Jak úspěšně se zajíci přizpůsobují městskému prostředí?

Martin Šálek pochází z Písecka a celý svůj život zasvětil přírodě. Působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, kde se věnuje ochranářské biologii a výzkumu drobných savců a ptáků v zemědělské krajině. V rozhovoru pro Drbnu vysvětlil, proč mizí zajíci a sýčci z české krajiny, jaký vliv na přírodu má homogenizace krajiny a proč by města měla být zelenější.