Pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu, zkoumají archeologové v pražské Vinoři. Průzkum rondelu, vybudovaného téměř před 7000 lety, zatím prokázal, že měl neobvyklý půdorys, zbytky objektu jsou výjimečně zachovalé. Tým chce pozůstatky stavby postupně odkrýt téměř v celém jejich rozsahu.

Praha je na tom v konkurenci velkých světových měst velmi špatně ve vztahu k cyklodopravě. Vyplývá to z výsledků výzkumu, kde se Praha umístila mezi devadesáti světovými metropolemi na 73. místě v sousedství Chicaga, Detroitu, Istanbulu a Káhiry. Žebříček ovládl nizozemský Utrecht, druhý skončil německý Münster a třetí nejlepší cyklodopravu mají belgické Antverpy.

Karas obecný byl jednou z nejběžnějších ryb tůněk a návesních rybníčků. V současné době mu ale hrozí vyhynutí. I přestože tato ryba dokáže přežít v nehostinných podmínkách, přichází postupně o své původní prostředí. Informovalo o tom Biologické centrum Akademie věd České republiky.

V Kongresovém centru Praha se dnes uskuteční další ze série neformálních setkání ministrů ze států Evropské unie a přidružených zemí, tentokrát se zaměřením na výzkum. Debatovat se bude hlavně o spolupráci při financování výzkumu a pomoci vědcům z Ukrajiny napadené Ruskem. Akce je součástí českého předsednictví v Radě Evropské unie, jednání bude řídit ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Nejlepším místem pro život je letos hlavní město. Na druhém místě se umístil Jihočeský kraj, na třetím Karlovarský a na posledním Moravskoslezský kraj. Ukázaly to výsledky dvanáctého ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život, který zajišťuje společnost Communa. Průzkum hodnotil sociální a enviromentální parametry a spokojenost obyvatel.

Většina organismů tvoří ve svých buňkách biokrystaly, u mikroorganismů to pak jsou nejčastěji krystaly purinů. Vyplývá to z výzkumu bioložky Jany Pilátové a jejích kolegů z Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd ČR. Složení a funkce těchto krystalů byly dosud neznámé, výzkum by také mohl pomoci objasnit obecnější mechanismus jejich vzniku, uvedla Pilátová. To by přispělo třeba k vývoji léčby řady lidských nemocí. Studii o výzkumu zveřejnil časopis ISME Journal: Multidisciplinary Journal of Microbial Ecology.

Praha má podle odborníků šanci stát se do roku 2030 inovačním centrem střední a východní Evropy. Mohlo by k tomu dopomoci i vybudování technologického parku, kde by se setkávali výzkumníci se studenty, podnikateli i zástupci města.

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100 tisíc respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách. O výzkumu dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour

Během svátků průměrný Čech přibere dvě až pět kilo. Vyplývá to z průzkumu firmy Naturhouse. Nejčastějším novoročním předsevzetím je tedy zhubnout. Za cíl ho má každoročně 42 procent Čechů. Každému třetímu ale jeho odhodlání vydrží jen pár týdnů.

Mladí Češi Romům stále neměří stejným metrem jako Čechům, jejich postoj vůči nim se však proti minulosti zlepšil. Respondenti také méně věří mýtům o menšinách a jsou odmítavější vůči rasistickému humoru. Pozitivně hodnotí vietnamskou menšinu. Vyplývá to z letošního výzkumu, který pro kampaň HateFree Culture zpracovala agentura Median. K porovnání sloužil obdobný výzkum z roku 2014. Zástupci Medianu, Agentury pro sociální začleňování a HateFree Culture výsledky představili na tiskové konferenci v Praze. Svůj názor vyjádřete v anketě pod článkem.