Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.

Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.

V českých médiích se periodicky opakují zprávy o tom, jak by Britové radostně hlasovali pro nový vstup do EU při případném referendu o opětovném vstupu Velké Británie do EU. Vychází z různých průzkumů veřejného mínění, většinou bez uvedení vzorku testované populace a hlavně kdo to zaplatil.

Kriminalisté předali do jedné z pražských věznic muže, který se před zákonem v zahraničí schovával jedenáct let. Po dlouhém pronásledování ho nakonec zatkli v Senegalu a ve spolupráci s air marshaly ho letecky převezli do hlavního města.

V Praze se ve třetím čtvrtletí ubytovalo 1,84 milionu turistů, o zhruba 800 tisíc více než před rokem. Předcovidové úrovně ale počet hostů v metropoli stále nedosáhl, ve třetím kvartále roku 2019 jich bylo téměř 2,3 milionu.

Na Pražském hradě se dnes odpoledne sejdou lídři nejen členských států Evropské unie, ale také dalších zemí kontinentu při premiérovém zasedání Evropského politického společenství, který francouzský deník Le Monde označil za „antiputinovský klub“. Vedle států EU dostalo pozvánku 17 dalších zemí včetně Británie, Ukrajiny či Turecka. Na neformální večeři ke státníkům promluví prezident Miloš Zeman.

Britské velvyslanectví v Praze zpřístupnilo lidem kondolenční knihu ve své budově v Thunovské ulici. Zájemci mohou projevit soustrast členům královské rodiny o víkendu a v následujících pracovních dnech mezi desátou ráno a čtvrtou hodinou odpoledne.

Na počest zesnulé královny Alžběty II. bude dnes v noci svítit Petřínská rozhledna v Praze v britských barvách. Na twitteru to uvedl primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Město také řeší případné vystavení kondolenční knihy nebo zřízení pietního místa, sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Alžběta II., která dnes v 96 letech zemřela, navštívila Prahu v březnu 1996.

Pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu, zkoumají archeologové v pražské Vinoři. Průzkum rondelu, vybudovaného téměř před 7000 lety, zatím prokázal, že měl neobvyklý půdorys, zbytky objektu jsou výjimečně zachovalé. Tým chce pozůstatky stavby postupně odkrýt téměř v celém jejich rozsahu.

Pražské letiště Václava Havla během prvního pololetí letošního roku odbavilo téměř 4,29 milionu cestujících. Jde o více než pětinásobný nárůst oproti loňsku, stále však o 45 procent méně než před situací způsobenou šíření koronaviru. Provoz na pražském letišti stále roste a za celý rok letiště očekává více než deset milionů pasažérů.