U mladých lidí od patnácti let narůstá počet uživatelů elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Tabákové výrobky užívá každý pátý Čech, většinou jsou to muži.

Devět z deseti školních jídelen v Česku používá při vaření více soli, než je zdravé. Ukázaly to loňské kontroly hygieniků. Ze 165 sledovaných školních jídelen jen v 11 procentech solení vyhovovalo doporučení Světové zdravotnické organizace.

Odborníci zachytili v Česku už druhý případ koronavirové varianty omikron označené BA.2.75. Vzorek typu viru zvaný kentaur sekvenovala v polovině září Fakultní nemocnice Hradec Králové. V pravidelné týdenní zprávě o sekvenaci viru o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Poprvé byla tato varianta, proti které zřejmě nechrání dřívější prodělání covidu-19, zachycená na konci srpna v Praze. O podobné variantě BA.2.76 informoval ústav také v polovině července.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Analýza nárůstu počtu případů tuberkulózy v posledních týdnech neukázala souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Podle Státního zdravotního ústavu měli nemocní cizinci vazby na Českou republiku ještě před začátkem ruské agrese. Meziročně zachycených případů přibylo asi o 46 procent, od začátku března do 21. dubna jich bylo 57.

Pietním aktem u památníku obětí dopravních nehod v Praze na Chodově si budou moci lidé připomenout památku svých blízkých, kteří zemřeli při tragických střetech na silnicích. Akce se po celý den koná u příležitosti světového dne památky obětí dopravních nehod. V důsledku dopravních nehod celosvětově umírá ročně 1,2 milionu lidí, v Česku si nehody na silnicích vyžádaly letos do konce října více než 380 obětí.

Pozorujeme to na sobě sami a teď v době covidu asi i víc než jindy. Je nám hůř, víc nás pobolívá hlava, zlobí záda nebo zuby, jsme unavenější a objevují se i zdravotní problémy, které nás nikdy dřív netrápily. Fyzicky bychom měli být podle všech ukazatelů v pořádku, ale psychicky a sociálně strádáme, a to se odráží i na našem fyzickém stavu.

Asi každému je jasné, že pro účinný boj s koronavirovým onemocněním zdaleka nestačí jen dobře promyšlená protiepidemická opatření. Neméně důležitá je dobrá informovanost veřejnosti a s tím spojená důvěra v opatření podniknutá v boji s nemocí. Při tom platí, že jak opatření, tak i dobře informovaná veřejnost, jsou především zodpovědností vlády. Jedná se z velké části o dvě spojené nádoby. Jakmile aspoň jedno z toho selže, je zaděláno na pořádný problém.

Česká republika se s novým typem koronaviru potýká již rok. První tři případy byly oznámeny 1. března loňského roku a zpočátku i díky restrikcím byla Česká republika jednou z nejúspěšnějších zemí v boji s nákazou. I po půl roce patřila ČR k méně zasaženým zemím. Podle počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel byla například se zhruba 225 případy na 17. místě mezi zeměmi Evropské unie, podle počtu mrtvých byla ČR až na začátku třetí desítky. Rok od výskytu první nákazy je ale ČR jednou z nejpostiženějších zemí světa.

Omezení venkovních aktivit a on-line výuka dětí v důsledku epidemie covidu-19 může do budoucna podle očních lékařů prohloubit trend rostoucího počtu lidí, kteří trpí krátkozrakostí, a vidí tedy špatně do dálky. Uvedl to optometrista Jakub Odcházel. Podle něj by rodiče i při distančním vzdělávání měli dbát na to, aby dítě trávilo dost času venku na přirozeném světle a netrávilo příliš volného času u obrazovek digitálních zařízení. Rodiče by podle něj také neměli podceňovat pravidelné oční prohlídky dětí.