Hospodaření systému důchodového pojištění skončilo za první pololetí roku 2026 schodkem 3,32 miliardy korun. Podle údajů Ministerstva financí dosáhly příjmy do konce června 375,39 miliardy korun, zatímco výdaje činily 378,71 miliardy korun.

Většina z nás už dávno nespoléhá, že se o nás stát v důchodu plně postará. Odkládáme si pár stovek na penzi a bereme to jako normální dospělou věc. A pak stojíme u benzínky, koukáme na cenovku a čekáme, že by nás měl stát ochránit. Proč vlastně?

Češi nikdy nebyli tak blízko dlouhověkosti jako dnes. Podle výzkumu Swiss Life Select pětina Čechů očekává, že v penzi stráví 25 let a více, a více než čtvrtina populace se chce dožít 95 let a více. Tato optimistická vize se však střetává s finanční realitou, protože téměř osm z deseti lidí chce odejít do penze nejpozději v 64 letech. Sáhněme si ovšem do svědomí, spoříme si na penzi? Jsme na ni finančně připraveni, nebo spoléháme na stát? Většina Čechů na to bohužel nemyslí.

Podvodníci se ve velkém vydávají za pracovníky ČSSZ nebo ČNB a snaží se vylákat osobní údaje prostřednictvím telefonátů nebo návštěv u domácností. Pokud vám někdo nabídne pomoc při výpočtu důchodu nebo kontrolu pojištění, okamžitě buďte na pozoru.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) měl přinést zásadní změnu ve způsobu, jakým si lidé v Česku připravují finanční zajištění na důchod. Realita je však zatím docela jiná – podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou podnikatelskou pojišťovnu (ČPP) o existenci DIPu třetina Čechů vůbec neví a další dvě pětiny netuší, jak tento nástroj funguje. Přitom právě DIP představuje dostupnou cestu k jistější budoucnosti, protože investovat lze už od několika stovek korun měsíčně.

Tisíce příznivců odborářského svazu KOVO přišly demonstrovat před úřad vlády v Praze. Nesouhlasí s posunem odchodu do důchodu v 68 letech a chtějí dřívější odchod do penze pro lidi v náročných profesích. Členové vlády je dnes ale nevyslyší, jednají na výjezdním zasedání v Jeseníku. Na bezpečnost dnešního setkání dohlížela policie.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

V sobotu 21. srpna se v Muzeu XX. století v Domě pážat uskuteční tematické odpoledne k výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. Na programu bude kromě jiného projekce filmu Nezvaný host z roku 1969, debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu. Svůj koncert bude v podvečer mít také písničkář Vladimír Merta.

Všichni důchodci zřejmě dostanou jednorázový příspěvek 5000 korun. Sněmovna dnes vládní návrh schválila. Nyní zamíří k posouzení do horní komory. Kabinet počítá s vyplacením částky ještě letos, rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun.