Olgu Havlovou, manželku prvního českého prezidenta, si přátelé pamatují jako přísnou a odvážnou ženu, která byla vždy připravená pomoci. Pocházela ze Žižkova a byla o pár let starší než Václav. Manželovi byla velkou oporou v těžkých dobách. Po listopadu 1989 se zaměřila na charitativní práci a získala si širokou oblibu. Zemřela přesně před 25 lety 27. ledna 1996 ve věku 62 let. Lidé na ni však nezapomněli, a to i díky divadelním inscenacím a filmům, kde se její postava v posledních letech objevila.

Charismatický herec, který na divadelním jevišti vždy nechal vše. Studentům na DAMU, kde učil, říkal, že by měl „herec v divadle pro roli chcípnout“. Svou práci miloval a vážil si jí. Ztvárnil desítky rolí v divadle, televizi i filmu, bohužel jich kvůli jeho předčasné smrti v roce 2006 nebylo více. Boris Rösner, který by 25. ledna oslavil 70. narozeniny, se podle některých zdrojů stal obětí rodinné kletby.

Venkovní výstavu o cenzuře a manipulaci ve fotožurnalistice, kterou připravila Česká tisková kancelář, je ode dneška možné zhlédnout v ulici Na Příkopě, kde bude k vidění až do 14. února. Výstava ukazuje snímky především z obsáhlého archivu fotografií ČTK.

Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to včera na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků. Za normalizace pak Moučková čelila perzekucím, myla podlahy nebo obsluhovala v divadelním klubu. Jedna z prvních signatářek Charty 77 se na obrazovku vrátila po listopadu 1989.

O čem psaly noviny před jednatřiceti lety? Den po 17. listopadu 1989? Pokud si myslíte, že byl tisk plný demonstrace, jste na omylu. Drbna omrkla některé dobové titulní stránky a nestačila se divit.

Světový den předčasně narozených dětí již tradičně připadá na 17. listopad. Kampaň organizace Nedoklubko však vyvrcholila již v pondělí 16. listopadu. V tento den se tak významné české budovy zahalily do purpurové barvy. Tímto gestem se organizátoři snaží poukázat nejen na problematiku nedonošených miminek, ale také na špičkovou úroveň české neonatologie. Do purpurové barvy se včera oděl od 17 do 20 hodin také Libeňský zámek.

Lidé po celém Česku si dnes připomněli výročí událostí spojených se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. Kvůli koronaviru dnes oslavy probíhaly v komornějším duchu, přesto planoucí svíčky u pamětní desky zcela zaplnily chodník na Národní třídě. V centru Prahy dnes také protestují stovky lidí proti vládním protiepidemickým opatřením.

Na Národní třídu v Praze dorazil dnes ráno krátce před osmou hodinou premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Pod pamětní desku na průčelí Kaňkova paláce položili u příležitosti 31. výročí listopadových událostí roku 1989 květiny a zapálili svíčky. Premiér vyzdvihl význam svobody. Babišova přítomnost tentokrát nevyvolala velké protesty jako loni, kdy na něj lidé pískali. Letošní oslavy jsou kvůli koronaviru jiné než v předchozích letech, přesunuly se do on-line prostoru.

Petřínská rozhledna se v úterý 17. listopadu rozsvítí v národních barvách. Zároveň na stožárech veřejného osvětlení v historickém centru hlavního města budou vlát státní vlajky. S jejich instalací v pátek odpoledne pomáhal i radní Jan Chabr a místopředseda představenstva společnosti Technologie hlavního města Prahy Tomáš Novotný.

Vzhledem k vládním opatřením je v době nouzového stavu prakticky zastavena kultura nejen v Praze, ale také v celé zemi. Ovšem i v této době se přece jen některé akce uskuteční, a to formou online přenosu nebo ze záznamu, který bude následně dostupný online. Příští týden se můžete těšit třeba na festival dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní o historii 20. století, na sérii přednášek v rámci Měsíce filmu na školách (Příběhy bezpráví), jehož letošním tématem jsou média a totalita, nebo na přednášku Andreje Drbohlava, který se zabývá psychologií vrahů.