Podobně jako loni si i tento rok Česko připomíná výročí Pražského povstání spíše individuálně nebo on-line. Kvůli koronaviru se nekonají hromadné akce a události za padlé z května roku 1945. Představitelé státu dnes uctí památku padlých většinou pak každý zvlášť.

Tank číslo 23 byl 29. července 1945 umístěn jako památník osvobození Prahy Rudou armádou. Přesně před 30 lety, 28. dubna 1991, tank stojící na dnešním náměstí Kinských natřel narůžovo sochař David Černý. Za svůj čin byl krátce stíhán a obviněn z výtržnictví. Nakonec celá kauza skončila jen u přestupkového řízení, které se neslo v odlehčeném duchu. Od té doby je stroj známý jako Růžový tank a nyní je vystaven ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.

Čeští sympatizanti kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci dnes na Olšanských hřbitovech v Praze uctili památku sovětských vojáků padlých za druhé světové války. Kvůli omezením spojeným s epidemií koronaviru se letos neuskutečnila cesta ruských členů klubu z Moskvy do Berlína. Motorkářský klub, který je znám vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jeho odpůrci označují za extrémní nacionalisty a jejich jízdy Evropou za provokaci.

Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr za to byl po komunistickém puči "oceněn" doživotním vězením, perzekuováni byli i další představitelé povstalců.

Ruský dokumentární fotograf a fotoreportér Vladimir Pomortzeff žijící v Praze před nedávnem zveřejnil výsledky svého několikaletého bádání. V obsáhlém textu popsal příčiny smrti rudoarmějců pohřbených na pražských Olšanských hřbitovech. Z více než čtyř stovek obětí se podařilo prokázat přímou souvislost úmrtí s boji do 15. května u padesátky z nich.

Ministerstvo zahraničních věcí striktně odmítá stíhání české samosprávy Ruskem kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze. Výroky bere ministerstvo jako signál, že ruská strana ztratila zájem o rozvoj vztahů mezi oběma zeměmi.

Páteční odstranění sochy Koněva na Praze 6 je podle komunistické strany brutálním a amorálním činem. KSČM ve svém stanovisku vyzývá občany, kteří nesouhlasí s odstraněním památníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, aby na protest nosili červené roušky místo bílých.

Potvrzeno, schváleno. Pražské Řeporyje nechají postavit vzpomínkové místo na padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, pro které se vžilo pojmenování vlasovci. Záměr, který především v Rusku vzbudil velké emoce, na úterním jednání jednomyslně odsouhlasili zastupitelé. Vzpomínkové místo by mělo být odhaleno příští rok, tedy na 75. výročí ukončení druhé světové války.