Bolševník velkolepý patří mezi nejnebezpečnější invazní rostliny, na které můžete v Česku narazit. Kvete v letních měsících, zejména během června a července. Právě v této době můžete účinně zabránit jeho dalšímu šíření.

Ptáci v křoví, rostliny u chodníku i brouci na stromě. Dnes začala třídenní City Nature Challenge 2026, která láká lidi, aby se na pár dní stali průzkumníky přírody a vyfotili vše, co zrovna uvidí.

Zajímavosti o tom, jak komunikují bakterie a kořeny rostlin, jak se pěstují bambusy nebo z čeho jsou parfémy se zájemci mohou dozvědět na přednáškách, které pro veřejnost tradičně připravila botanická zahrada v pražské Troji. Přednášky s názvem Tajemství rostlin napříč kontinenty a historií se budou konat vždy v sobotu a v neděli od 8. do 23. března. Botanická zahrada Praha o tom informovala v tiskové zprávě. Vstupné je v ceně lístku do botanické zahrady, tedy 180 Kč za dospělého a 120 Kč za dítě.

Zahrada může být pro děti zdrojem nekonečné zábavy a dobrodružství. Je to místo, kde si mohou hrát, objevovat a užívat si čerstvého vzduchu. Nicméně, spolu s touto radostí přicházejí i určitá rizika. Je důležité, aby rodiče a pečující osoby věnovali pozornost bezpečnosti dětí při pobytu na zahradě.

Na pět let by mohl jít do vězení osmapadesátiletý muž, který na své zahradě pěstoval sedm rostlin konopí. Podle policie muž přechovával doma i sušinu pro vlastní potřebu, čímž se dopustil dvou trestných činů.

V centru města na Mariánském náměstí se objevil zvláštní záhon. Jedná se o hydroponický způsob pěstování rostlin, který je umožňuje pěstovat bez zasazení do země. Do budoucna bychom takových záhonů mohli v Praze vídat mnohem více.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Praha 6 se rozhodla využít dotační program hlavního města a vytvoří nové květinové záhony. Zároveň chce více podporovat městskou zeleň. K tomuto kroku se městská část rozhodla kvůli tomu, že rozmanité rostliny přispějí ke zmírnění změny klimatu a přitáhnou více užitečného hmyzu, mikroorganismů a živočišných druhů.