Přikrmování volně žijících ptáků patří k oblíbeným zimním aktivitám. Když nastane období, kdy mají ptáci nedostatek přirozené potravy, mohou jim lidé pomoci a zároveň si užít pozorování rozmanitých druhů zblízka. Odborníci však upozorňují, že i přikrmování má svá rizika. Přečtěte si, jak správně na to.

Okna, výlohy, zimní zahrady, zastávky MHD, všechny tyto skleněné plochy představují nebezpečí pro ptáky. Včas si jich nevšimnou, narazí a zemřou. Ročně tak zahyne milion ptáků. Česká společnost ornitologická proto tento týden spustila kampaň na monitoring rizikových míst. Lidé mohou posílat informace o uhynulých ptácích, odborníci je pak využijí třeba při jednání s majiteli objektů.

S koncem léta se v našich krajích pomalu chystají stěhovaví ptáci na cestu do teplých krajin. Migrace je u řady ptáků geneticky zakódována, některým přesto dává hlavní impulz k odletu délka dne a dostupnost potravy. Jaké druhy už se chystají k odletu a jaké u nás potkáte ještě v říjnu?

Už druhý měsíc řeší zmizení 150 labutí velkých z historického jádra Prahy nejen skupina biologů a ornitologů, ale také všechny dotčené úřady. Ke spolupráci na objasnění této záhady byli do Prahy přizváni i plzeňští experti na labutě z Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva (DES OP), kteří pražské labutě dlouhodobě sčítají a kroužkují. Zatím není jasné, kam labutě zmizely.

Obrovské pozdvižení způsobila zpráva o záhadném zmizení asi 150 labutí velkých z historického jádra Prahy. Okamžitě se vyrojila celá řada bizarních konspiračních teorií na to, co se s labutěmi stalo. Jejich autoři nejčastěji uváděli, že labutě zabili, uvařili a snědli Ukrajinci. Podle jiných zaručených informací měly skončit labutě ve vietnamské tržnici Sapa. Nic takového se ale nepodařilo potvrdit a ani prokázat. A záhada pokračuje.

Ke spolupráci na objasnění velké záhady byli do Prahy přizváni plzeňští experti na labutě. Důvodem je nedávné zmizení asi 150 labutí velkých z historického jádra Prahy. Náplavky pod Jiráskovým i Karlovým mostem jsou prázdné. Pryč jsou i okroužkované handicapované labutě. Záhadným zmizením labutí si už měsíc lámou hlavu ornitologové a pracovníci kroužkovací stanice.

V Evropě se zhoršila situace kvůli šíření vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI). Hrozí přenos na drůbež i lidi. Úřady proto žádají občany, aby hlásili nález nemocných, zraněných nebo uhynulých volně žijících ptáků.

Zimní počasí v posledních týdnech vystřídaly příjemně teplé jarní dny, a spolu s nimi se do Česka začínají vracet i čápi bílí. Zatím obsadili už 92 hnízd, ornitologové však očekávají, že teplé a slunečné počasí brzy přiláká i další navrátilce. Je tak nejvyšší čas začít kontrolovat hnízda v okolí a sledovat první čapí přílety, vyzývají ornitologové. S jejich mapováním může pomoci široká veřejnost.

V posledních dnech vás mohlo po ránu probudit nejen postupně přibývající světlo, ale i cvrlikání a zpěv ptáků. S nástupem jara se mnoho druhů začalo vracet ze svých zimovišť. Na které ptáky už v Česku můžete narazit, a naopak jaké druhy teprve přiletí?

Letošním králem ptačí říše se stal konipas horský. Výrazně zbarvený pták je v Česku poměrně běžným druhem, nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je ovšem úzce spjatý s vodou, lidé na něj nejčastěji narazí při procházce podél proudících toků nebo kolem vodních nádrží. Lidová označení jako třasořitka, třasolka nebo cacorka odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým ocasem. Ohrožují jej především necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.