V Česku chybí zákon, který by jasně vymezoval, kdo může poskytovat psychologické poradenství. Této mezery využívá Jiří Adamec, vyučený pekař, který pod hlavičkou své vlastní školy nabízí dvouletý výcvik v poradenské psychologii. Na svém webu zároveň radí, jak poskytovat psychologické služby i bez odborného vzdělání.

V roce 1944 se skupina zdravých mužů dobrovolně podrobila drastickému experimentu – půl roku žili na polovičním příjmu kalorií. A výsledky šokovaly. Minnesotský hladový experiment nám i po více než 80 letech dává děsivě přesný vhled do toho, co se děje v hlavě člověka, který hladoví, ať už dobrovolně, nebo ne.

Návrat dětí do školních lavic je za rohem, a s ním pravidelně přibyde kyberšikany. Ta totiž probíhá zejména během školního roku. Mnoho dětí i v mladším školním věku dnes vlastní chytrý mobilní telefon a riziko digitálního napadení je velké. Podle průzkumu z loňského roku má nějakou zkušenost s kyberšikanou každé páté dítě. Víte, jak ji poznat a jak své dítě chránit?

Zda bude návrat do školy pozitivní nebo negativní, ovlivňují předchozí zkušenosti dítěte se školou a lidmi v ní. Konec prázdnin a návrat do školy způsobuje stres jako každá změna. To řekla předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Podle ní je dobré si s dětmi v posledních dnech prázdnin promluvit o tom, jak se cítí, z čeho mají obavy a na co se do školy těší. Situace je podle ní náročnější v takzvaných přechodových obdobích, jako je nástup do první třídy, přechod na druhý stupeň či nástup na střední školu.

Máme za sebou události, které řada z nás zažívala a zažívá vůbec poprvé – covidovou pandemii, válečný spor na Ukrajině. S následky těchto náročných let se ne každý dobře vyrovnává. Pokud člověk trpí například úzkostmi, depresemi, zkrátka není v psychické pohodě, pak je na místě obrátit se na odbornou psychologickou, případně psychiatrickou pomoc. Nejen o zásadních událostech 21. století, jež se dotkly psychiky řady dospělých, ale i dětí, jsme si povídali s psychoterapeutkou Ivanou Veselou, která poskytuje pomoc svým klientům už 16 let.

Příběh Luďka Vacka je plný zvratů, nečekaných zdravotních komplikací a vážných problémů. Naštěstí mu nechybí ani kus štěstí a pořádné odhodlání. Možná právě díky němu je Luděk stále mezi námi a může se radovat z nově nabité sportovní formy. Přitom nechybělo mnoho a běžecké boty ani tenisovou raketu už by do ruky nikdy nevzal.

Někteří lidé, kteří pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny, mají pocit, že část běženců neprojevuje vděčnost za poskytnutou pomoc. Podle terapeutky Sylvie Stretti ale jen mnozí uprchlíci nejsou v důsledku traumatizujících zážitků schopni vděk či poděkování vyjádřit. Čechům, kteří běžence ubytovávají, doporučuje, aby uprchlíkům dopřáli klid a samotu, nerozhodovali za ně a ptali se na jejich přání a očekávání.

Obor zvířecí psychologie v posledních letech stále získává na popularitě. Jedním ze známých zvířecích psychologů, kteří působí v Praze, je Alexandr Skácel. Budou mít psí psychologové více práce až skončí doba, která přeje práci z domova? Mají psychologové zvířat pověst šarlatánů? Může pes vyhořet? A je v pořádku, když pes spí v posteli? Na tyto a další otázky odpovídá Alexandr Skácel v rozhovoru pro Drbnu.

Martin Cvrkal pomohl zhubnout několika tisícům lidí, z toho třetině mužů. Vystudovaný fyzioterapeut a psycholog zjistil, že drtivá většina diet míří na ženy, nikoliv na muže, a rozhodnul se to změnit. Hubnutí vnímá hodně právě z hlediska psychologie, navíc si dodělává psychoterapeutický výcvik a je také spoluřešitelem několika univerzitních projektů zkoumajících obezitu.