Psychoterapii může dnes mimo zdravotnictví nabízet prakticky kdokoliv a řada lidí toho zneužívá. Není jasné, kdo skutečně prošel odborným výcvikem a kdo si jen vytiskl vizitku a napsal atraktivní web, upozorňuje Česká asociace pro psychoterapii. Tomu by ale měl být už brzy konec: Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který jasně stanoví podmínky pro poskytování psychoterapie mimo zdravotnictví.

Zatímco psychologové či psychiatři musejí pro výkon své profese doložit odborné vzdělání, v případě psychoterapie mimo zdravotnictví dosud nic podobného neplatí. Psychoterapeutem se v Česku zatím může nazývat prakticky kdokoli – i bez jakéhokoli výcviku, praxe či vysokoškolského diplomu. To se ale možná brzy změní. Sněmovna projednává návrh novely, která má z psychoterapie učinit vázanou živnost s jasně stanovenými kvalifikačními požadavky.

V Česku chybí zákon, který by jasně vymezoval, kdo může poskytovat psychologické poradenství. Této mezery využívá Jiří Adamec, vyučený pekař, který pod hlavičkou své vlastní školy nabízí dvouletý výcvik v poradenské psychologii. Na svém webu zároveň radí, jak poskytovat psychologické služby i bez odborného vzdělání.

Psychické potíže přivádějí stále více lidí do rukou terapeutů. Jenže v Česku není titul „terapeut“ nijak regulován – psychoterapii může nabízet kdokoliv, bez potřebného vzdělání a psychoterapeutického výcviku. Odborníci varují, že nedostatečná regulace může klientům přinést víc škody než užitku.

Pro každé dítě jsou začátky v mateřské škole spojeny s náročnými a stresovými situacemi. Proces adaptace přiblížila v rozhovoru pro Drbnu psycholožka Eva Němečková, která se více než patnáct let věnuje diagnostice a terapii se specializací na děti v předškolním věku. Absolvovala psychologii v německé Kostnici a se svou praxí pokračovala na švýcarské klinice, kde se zaměřila na výzkum vazeb v rodině i separační úzkost.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním online her čím dál více času. Mezi jedenáctiletými dětmi v Česku přibývá těch, které jsou na těchto činnostech závislé. Poukazují na to data, která jsou součástí rozsáhlé studie Světové zdravotnické organizace (WHO). Data výzkumníci shromáždili mezi dětmi z České republiky ve věku 11 až 15 let, následně je srovnali s dalšími 280 tisíci dětmi ze 44 zemí světa. 

V Praze dnes otevřela speciální protihluková místnost, která funguje jako místo, kde lidé mohou dát průchod svým emocím a vykřičet se ze stresu. „Vědomý a regulovaný křik má skvělé terapeutické účinky,“ říká k terapii křikem psycholog a psychoterapeut Tomáš Kvapilík. Antistresárna je otevřena pouze omezeně, a to jen od pátku 18. listopadu do neděle 20. listopadu.

Základní a střední školy se musí vypořádat s nedostatkem psychologů. Důvodem je mimo jiné nevýhodný způsob financování pro pracovníky a uzavírání smluv na dobu určitou. Od roku 2025 by se měla situace změnit, zástupci pedagogů ale mají k řešení výhrady.

Krizová intervence v Královéhradeckém kraji má za sebou desetiletou existenci. Že nevíte, co přesně je jejím cílem? Povídali jsme si s psycholožkou kpt. Mgr. Janou Jasanskou, kpt. PhDr. Lenkou Vláškovou a psychologem PhDr. Janem Hubertem, kteří záslužnou službu obětem trestných činů a mimořádných událostí blíže představí.

Rozhovory s pražskou tramvajačkou, fitnessákem z děcáku, psím psychologem, ředitelem organizace podporující neslyšící, nebo borcem, který vytvořil největší nástěnnou malbu v Praze. Formule na Karlově mostě, výlet na Smíchov, Milošova VELEZRADA a vyřešení kauzy javor. K tomu představení několika pražských budov, blogy a tipy na výlety. To byl duben Pražské Drbny.