Většina organismů tvoří ve svých buňkách biokrystaly, u mikroorganismů to pak jsou nejčastěji krystaly purinů. Vyplývá to z výzkumu bioložky Jany Pilátové a jejích kolegů z Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd ČR. Složení a funkce těchto krystalů byly dosud neznámé, výzkum by také mohl pomoci objasnit obecnější mechanismus jejich vzniku, uvedla Pilátová. To by přispělo třeba k vývoji léčby řady lidských nemocí. Studii o výzkumu zveřejnil časopis ISME Journal: Multidisciplinary Journal of Microbial Ecology.

Národní muzeum vystavilo lebku ženy, která žila před více než 45 tisíci lety. Jde o jeden z nejstarších rekonstruovaných genomů takzvaný anatomicky moderních lidí na území Eurasie. Stáří fragmentů lebky, nalezených v 50. letech v Proškově dómu v Koněpruských jeskyních, prokázal výzkum, jehož výsledky vědci zveřejnili letos v dubnu. Původně se předpokládalo, že jsou pozůstatky mnohem mladší. Lebka i model ženy s tváří, která podle ní byla vyrobena, bude k vidění v Historické budově muzea do 2. července. Výstavu včera zahájili zástupci instituce, v jehož sbírkách se lebka nachází, i vědeckého týmu, který ji datoval. Národní muzeum také vyhlásilo anketu, v níž lidé mohou pro pravěkou ženu navrhnout jméno.

Vědci z iniciativy Sníh doporučují lidem, aby odložili rodinná setkání plánovaná na vánoční svátky. Pokud se přece jenom rozhodnou své příbuzné navštívit, měli by se nechat otestovat co nejkratší dobu před návštěvou a při setkáních dodržovat preventivní opatření proti šíření koronaviru.

Také jste si odvykli na nošení roušek? Evidentně nejste jediní. Městští strážníci se v posledních dnech zaměřili na cestující metrem, kteří mají povinnost mít zakryté dýchací cesty. Porušení nařízení evidují denně zhruba u pěti desítek cestujících. Většina takových případů podle mluvčí strážníků končí domluvou.

Na cestu z Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze do Alžírska vyrazilo tento týden šestnáct exponátů jednoho z nejvzácnějších stromů světa, cypřiše Duprezova. Botanici aktuální situaci kolem cypřiše srovnávají s bílým nosorožcem, jelikož je ve volné přírodě odsouzen k záhubě. Odborníkům z přírodovědecké fakulty se podařilo namnožit a udržet několik cypřišových exemplářů, o které nyní projevila zájem alžírská strana.