„Bloudí pohledem po lidech, plným nenávisti. Je bledý, jako by si uvědomil blížící se konec.“ Tak popisovaly dobové noviny poslední chvíle Karla Hermanna Franka v roce 1946. Přesně před 80 lety začal proces, který měl potrestat jednoho z nejmocnějších mužů nacistické okupace, odpovědného za řadu zločinů proti obyvatelstvu, včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.

Nejvyšší trest, který začátkem června 1950 ve zmanipulovaném procesu vynesl komunistický soud nad Miladou Horákovou, vyvolal protesty v řadě demokratických zemí světa. Intervence Winstona Churchilla nebo Alberta Einsteina však narážely na hradbu mlčení. A 27. června 1950 byla Milada Horáková - jako poslední ze čtyř lidí odsouzených v procesu k smrti - popravena. Soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice", se stal symbolem politických procesů v poúnorovém Československu.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Několik aktivistů z Amnesty International dnes odpoledne demonstrovalo na Václavském náměstí v Praze. Na hlavy si nasadili černé a žluté pytle a na krky oprátky. Upozornili tak na vydání mezinárodního reportu o trestu smrti v roce 2021. „Upoutali jsme pozornost veřejnosti a připomněli jsme, že toto je realita dnešního světa,“ řekl na místě naší redakci mluvčí Amnesty International Erik Bartoš.

Stovky lidí si v pondělí 21. června připomněly 400 let od popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Tato událost spolu s bitvou na Bílé hoře zásadně ovlivnila další nejen politické směřování českých zemí. Hlavy jedenácti popravených byly pak na Staroměstské mostecké věži „vystaveny“ přes deset let. Dřevěné trámy z tehdejšího popraviště dnes slouží jako schodiště v nemocnici Na Františku.

Armáda, politici a rodinní příslušníci dnes před budovou generálního štábu v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře dnes uplynulo 72 let. Piety se zúčastnili zástupci Senátu, ministerstva obrany, církve, pražského zastupitelstva i městské části Praha 6.

Posluchači rádia Luxemburg mohli 7. května 1945 vyslechnout podivné hlášení oznamující přílet amerického letadla s velkým zavazadlem do Prahy. Šlo o šifru, kterou Spojenci ohlásili československým úřadům utajený převoz někdejšího říšského ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka z věznice v německém Wiesbadenu do Prahy. Muž, jenž měl na svědomí tisíce zmařených životů lidí, které nechal popravit, odvléct na nucené práce nebo poslat do koncentračních táborů, se zde měl zpovídat ze svých zločinů. Na konci procesu nad ním soud vynesl 21. května 1946 rozsudek smrti a Frank byl o den později oběšen na dvoře Pankrácké věznice před zraky asi 5000 diváků.

Je to jen pár dní, co po verdiktu soudu zmizela z domu poblíž Nuselského mostu velkoplošná reklama společnosti Samsung, která podle jeho rozhodnutí visela na budově nelegálně. Netrvalo dlouho a obří reklamní plachtu nahradila jiná, tentokrát vyobrazující Miladu Horákovou. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) jde o zneužití odkazu.

Tento týden si připomínáme 70 let od úmrtí Milady Horákové. Ženy, která se stala symbolem statečnosti v boji proti totalitě i obětí zvůle komunistického režimu. Kdo byla tato dáma, která se pro svou odvahu a nezlomnost nezapomenutelně zapsala do českých učebnic dějepisu? Přečtěte si její příběh.