Pražské radnice loni vypravily 315 sociálních pohřbů, je to přibližně o 20 procent méně než v roce 2024. Sociální pohřby musí ze zákona městské části zařídit lidem, kteří nemají příbuzné, případně si pohřeb jejich rodina nemůže dovolit. Radnice obvykle volí formu kremace, některé jednou ročně organizují hromadný obřad a urny uloží do obecní hrobky.

Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy (HPS) mají zájemce o zhruba polovinu hrobů významných osobností, které v červnu nabídly k adopci. Je mezi nimi například hrob fotbalisty Josefa Bicana, spisovatelky Karoliny Světlé, básníka Josefa Kainara nebo autora návrhu Petřínské rozhledny Vratislava Pasovského, řekla mluvčí HPS Kateřina Pavlitová. Projekt adopce hrobů vznikl v roce 2013, je v něm zařazeno 586 hrobů, z toho necelá polovina je volná.

Zvířecí pohřebnictví se od lidského příliš neliší, v některých aspektech, například co se týká kvality a nabídky doplňkových služeb, může být dokonce na lepší úrovni. Řekl to předseda Asociace zvířecího pohřebnictví a spolumajitel Krematoria zvířat Praha a Ostrava Jan Šípek. Zájem o zvířecí pohřebnictví podle něj roste, ročně se v ČR uskuteční tisíce kremací. Nejčastěji lidé nechávají zpopelnit psy a kočky, výjimkou nejsou ani ptáci nebo želvy.

Hřbitov v pražské Hostivaři bude rozšířen, přibude více než tisícovka míst v kolumbáriích. Práce skončí v červnu příštího roku a vyjdou na zhruba 33,6 milionu korun bez DPH. Sdělil to mluvčí Hřbitovní a pohřební služby Praha Jiří Královec. Nová část hřbitova bude rozdělena na tři části, a sice vstupní prostor, zázemí a prostor kolumbária se vsypovou loukou.

Nepoužívaný bubenečský hřbitov v sousedství pražské Stromovky se dočká oprav. Upravena bude zeleň a odstraněny nálety a opraveny budou rovněž chátrající zdi a další části. Správa pražských hřbitovů (SPH), která se bude o hřbitov starat, bude následně hledat způsob jeho používání. Dnes to řekl ředitel SPH Martin Červený. Přidělení hřbitova do správy SPH v pondělí odsouhlasili pražští radní a projednají jej ještě zastupitelé. Hřbitov, který se nachází mezi Wolkerovou ulicí a zdí Stromovky, je v současné době zpustlý a již se na něm nepohřbívá.

Praze zatím nehrozí, že by se opakovala situace z druhé poloviny 80. let minulého století, kdy kvůli rozsáhlé chřipkové epidemii krematoria nestíhala spalovat mrtvé. I když covid-19 vedl k nárůstu počtu žehů a zhruba 25 procent zpopelňovaných podlehlo právě této nemoci, krematoria ve Strašnicích i v Motole mají zatím dostatečnou rezervu, řekl Julius Mlčoch, dlouholetý ředitel pražského pohřebního ústavu, který je nyní součástí Správy pražských hřbitovů. Problém by však podle něj mohlo způsobit, pokud by se infekce rozšířila mezi zaměstnanci, kteří obsluhují pece. Není za ně totiž náhrada.

Lidé si v rámci Projektu adopce významných hrobů, který funguje od roku 2013, osvojili 229 hrobů, které předtím chátraly. Za letošní rok si jich zatím zájemci adoptovali osm. Dalších 187 na člověka, co bude financovat jejich údržbu, čeká. Na opravy významných hrobů na pražských hřbitovech, které má v péči Správa pražských hřbitovů (SPH), je uspořádaná i veřejná sbírka. Novinářům to řekla koordinátorka Projektu adopce významných hrobů a mluvčí SPH Oldřiška Dvořáčková.