Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.

Třídění plastů v Česku není třeba jakkoliv omezovat. Za tím si stojí autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která musela začátkem roku zareagovat na změny v odpadové legislativě. Navýšila proto o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc.

Třídit odpad v domácnosti bereme jako samozřejmost, proč bychom ale nemohli také na výletě? České a moravské hory v posledních týdnech zaplavily davy návštěvníků a turistů. Bohužel například v Krkonoších a Beskydech po některých zůstává velké množství odpadu odhozené mimo kontejnery a koše. To i přesto, že lidé mohou v mnoha horských střediscích odpady nově třídit do speciálních „třikošů“ přistavených u parkovišť, výchozích míst na túry nebo u výdejních okének.

Česká republika je špičkou v třídění. Pozitivním ukazatelem je i stoupající poměr tříděného odpadu vůči komunálnímu. Zajímalo vás někdy, jaká je cesta například PET lahve poté, co ji zodpovědně hodíte do žlutého kontejneru? Tajemství odpadového cyklu jsme poodkryli ve vyškovské třídírně odpadů Respono.

V Praze 12 zase bude o něco příjemnější posezení. Na Kamýku totiž opravili tamní lavičky. Ty nyní díky novému nátěru září novotou a lákají kolemjdoucí k ozkoušení.

Češi stále zůstávají premianty v třídění odpadu. Ukazují to čísla za loňský rok. Meziročně dosáhli dalšího zlepšení v množství vytříděného odpadu, a to již poněkolikáté v řadě. V roce 2019 vytřídil každý z nás v průměru 51,3 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je meziroční nárůst o více než dva kilogramy.

Bez plastových lahví, které známe pod pojmem PET lahve, si dnešní život jen těžko dokážeme představit. Měkké čiré či zabarvené obaly na nápoje používáme už rovných osmdesát let. Pomyslnou cestu PET lahve, která končí recyklací, zmapovala Drbna v dnešním textu.

Hlavní město vyrazilo do boje se zbytečným "plastováním". Radní na včerejším zasedání odhlasovali, že od příštího roku žádnou formou nepodpoří ani nedají grant či záštitu nikomu, kdo se nezaváže eliminovat používání jednorázových výrobků. Snížit plastový odpad chce město také na úřadech.