V rámci sedmého ročníku festivalu Open House Praha se dnes úderem desáté hodiny veřejnosti otevřelo více než osmdesát budov a prostorů, které jsou pro návštěvníky běžně nepřístupné. Tyto prostory jsou buď uzavřené, nebo například slouží jako sídla firem či kanceláře. Mezi těmito budovami je 26 novinek. Otevřené budou také některé vládní prostory, jako je Lichtenštejnský, Černínský nebo Petschkův palác. Podle pořadatelů je jedním z hlavních lákadel palác ARA. Tento funkcionalistický palác na rohu Perlové ulice z 30. let 20. století si totiž mnozí pamatují ještě jako obchodní dům Perla.

V hlavním městě dnes v náhradním termínu začíná festival Open House. Od pondělí se koná doprovodný program a o víkendu, kdy bude festival vrcholit, se otevřou desítky běžně nepřístupných budov. Mottem letošního ročníku festivalu je Architektura pro všechny. Prohlídky budov jsou tak určeny pro širokou veřejnost, a to včetně lidí se zrakovým či sluchovým postižením.

Barokní Clam-Gallasův palác se začal rekonstruovat již v roce 2018, nyní však práce nabraly zpoždění. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana jsou důvodem projektové úpravy, které jsou dány okolnostmi objevenými při první části prací. Oprava paláce, který vlastní hlavní město, nyní podle mluvčího vstoupila do druhé části, jež spočívá zejména v restaurátorských pracích. Rekonstrukce měla být původně hotová letos a podle dřívějších informací má vyjít na 344 milionů korun.

Po několikaměsíční pauze se veřejnosti v sobotu 5. června opět otevřel Lichtenštejnský palác na pražské Kampě, který využívá vláda především jako reprezentační prostory premiéra. Den otevřených dveří umožnilo uvolnění opatření proti šíření koronaviru, první komentovaná prohlídka se uskutečnila v sobotu v 9:00 a poslední od 16:00 hodin. Lidé mohli navštívit i další vládní objekt, a to vilu někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany v Sezimově Ústí na Táborsku. Na rozdíl od Lichtenštejnského paláce zde byly prohlídky naplánované na oba víkendové dny. Ve všech objektech museli mít návštěvníci předepsanou ochranu dýchacích cest.

Budova Národního muzea v horní části Václavského náměstí v Praze byla slavnostně otevřena 18. května 1891. Národní muzeum bylo založeno 15. dubna 1818 jako Vlastenecké muzeum. Tehdy vzniklo z iniciativy několika významných příslušníků české šlechty, zejména Kašpara ze Šternberka, nejvyššího purkrabího hraběte Františka Antonína Kolovrata a hraběte Prokopa Hartmana. Organizačně se muzeum sestává z pěti odborných složek: Historického a Přírodovědeckého muzea, Knihovny Národního muzea, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a Muzea české hudby. Příspěvková organizace ministerstva kultury zaměstnává zhruba 500 osob. Generálním ředitelem je od roku 2002 Milan Lukeš.

Černínský palác, který se nachází na Loretánském náměstí na Hradčanech přímo naproti Loretě, je nejdelší barokní palácová stavba v Česku. V roce 1666 jej nechal založit hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic. Od roku 1934 palác slouží jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Černínský palác je známý také jako dějiště smrti Jana Masaryka v roce 1948, kdy tehdejší ministr zahraničních věcí dosud za nevyjasněných okolností vypadl z okna koupelny na vnitřní nádvoří paláce.

Veletržní palác je typickým příkladem meziválečné funkcionalistické architektury, ale svému původnímu plánu, tedy pořádání veletrhů a výstav, sloužil jen krátce. V polovině 70. let došlo v budově k ničivému požáru a dokonce se uvažovalo o jeho zboření. Palác však nakonec nalezl uplatnění jako sídlo sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Po rekonstrukci se veřejnosti otevřel přesně před 25 lety, tedy 13. prosince 1995.

Téměř u konce je více než miliardová rekonstrukce funkcionalistické budovy známé jako palác Elektrických podniků. Do zrenovovaných kancelářských prostor se již brzy nastěhují marketingové, reklamní a PR agentury, které jsou součástí nadnárodní společnosti WPP. Projekt Bubenská 1 je jednou z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněné budovy na území hlavního města.

Na Národní třídě v Praze dnes probíhají oslavy Dne boje za svobodu a demokracii. Pod pamětní desku na průčelí Kaňkova paláce lidé pokládají věnce a zapalují svíčky k příležitosti 31. výročí listopadových událostí roku 1989. Letošní oslavy jsou kvůli koronaviru jiné než v předchozích letech, přesunuly se z větší části do on-line prostoru.

Veřejnosti se dnes otevře Hrzánský palác v Praze 1, který slouží jako náhradní sídlo vlády. Jeho historie je spjata třeba se stavitelem Petrem Parléřem a žil v něm krátce i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.