Právě na dnešní den připadá mezinárodní den recyklace. Hlavním tématem a cílem této události je snaha o záchranu šesti primárních světových zdrojů - vody, vzduchu, ropy, zemního plynu, uhlí a minerálů. Největším oslavencem však pravidelně bývá sedmý zdroj – recyklace a recyklovatelné materiály.

Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Proč tomu tak je a jaká je vize třídění odpadu v tuzemsku do budoucna? Nejen o tom se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal Lukáš Grolmus ze společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu v Česku.

Představte si, že vám na pozemek vyvážejí odpad bez vašeho souhlasu. Z černé skládky se stane hora, z níž by při troše fantazie mohla vést kratší sjezdovka. To je případ skládky demoličního odpadu mezi Chýní a Chrášťany u Prahy. Viník uniká trestu a majitelům, kteří proti haldám odpadu na svých polích bojují desítky let, se šance na odškodnění vzdaluje. Nelegální skládky jsou problémem i jinde, v tuzemsku jsou jich tisíce.

Praha připraví desítky projektů, které mají napomoci rozvoji cirkulární ekonomiky. Zaměří se na recyklaci odpadů ze stavebnictví a domácností, využívání dešťové vody nebo podporu městského zemědělství. Vyplývá to ze strategie, kterou v noci schválili městští zastupitelé. Vedení Prahy již loni přijalo strategii adaptace města na klimatickou změnu, kterou kritizovaly opoziční ODS a ANO. Základem cirkulární ekonomiky neboli oběhového hospodářství je minimalizovat vznik odpadů, a když už odpady vzniknou, tak je přeměnit na zdroje.

Prostoru na odpad na tuzemských skládkách ubývá. Nyní jich je v Česku v provozu zhruba 140, ale stále častěji se zavírají. Řešením je vozit odpad do spaloven, což stojí více peněz. Navíc ani tato zařízení na energetické využití odpadu nemají nyní dostatečnou kapacitu. Zbavit se komunálního odpadu bude proto čím dál dražší, kvůli rostoucím skládkovacím poplatkům i nákladům na přepravu do vzdálenějších míst.

Rada hlavního města odsouhlasila strategii cirkulární ekonomiky, která má navázat na Klimatický plán Prahy. Cílem nového postupu má být snížení spotřeby takzvaných primárních surovin produkce odpadů a emisí skleníkových plynů v Praze. Díky cirkulární ekonomice, neboli oběhovému hospodářství, by měly nastat změny hned v několika oblastech.

Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.

K vánočním svátkům v moderní době neoddělitelně patří dárky. Vedlejším produktem obdarovávání blízkých je však i zvýšené množství odpadu, které domácnosti produkují. Papírové krabice, plastové obaly, balicí papír, vánoční stromky. A o týden později přichází na řadu i použitá pyrotechnika. Jak s tímto odpadem správně nakládat?

Pražané si v příštím roce připlatí za vodu, plyn a svoz odpadu. U vody se cena zvedne o šest procent a cena plynu se některým odběratelům zvýší o 7,3 procenta. V případě odpadu se mění celý systém platby, který svoz některým lidem zvýší až na dvojnásobek. Zvyšovat by se neměla cena tepla, která vzrostla již letos. Zdražování nyní nechystá Pražská energetika (PRE). Změnu cen neschválilo vedení města u nájmů v magistrátních bytech nebo u ročního kuponu MHD.

Tři čtvrtiny obyvatel České republiky poctivě třídí. Část tohoto odpadu se pak díky recyklaci vrací zpět do procesu. U některých materiálů v původní, u jiných v nové formě. Že se například noviny tisknou na dříve již recyklovaný papír, nejspíš nikoho nepřekvapí. S jakými dalšími výrobky z recyklovaných surovin se v každodenním životě setkáváme?