Tereza Soušková se letos v únoru stala novou ředitelkou českého centra, které sídlí v Kyjevě. Vystudovala politologii a východoevropská studia, je to odbornice na otázky postsovětského regionu, ovšem pozici převzala v těžkých časech války, na které se dá připravit jen těžko. Pro Pražskou Drbnu promluvila o životě na Ukrajině, ruských útocích a fungování centra.

Potřebujete se zdokonalit v angličtině, připravit se na jazykovou zkoušku, či začít se studiem nového jazyka? Nejvhodnějším řešením je obrátit se na zkušeného lektora. Jazyková agentura Skřivánek byla založena v roce 1994 a své služby již rozšířila do patnácti českých měst a čtrnácti států po celém světě. Navíc ale plnohodnotně funguje i v online prostoru, takže ani nemusíte žádnou pobočku navštívit. Agentura nabízí komplexní služby od překladů obecných i odborných textů přes tlumočení a jazykovou školu až po nejrůznější kurzy či workshopy pro firmy i jednotlivce.

Dialekt (nářečí) je zjednodušeně řečeno označení pro územní útvar národního jazyka. V nejobecnější rovině lze rozdělit nářečí české a moravské. V rámci tohoto rozdělení však velmi často dochází k prolínání a následně dalšímu rozdělení. Otázka, zde měla nebo stále má své nářečí také Praha, je těžko zodpověditelná, jelikož právě Praha je typickým místem, kde se střetávalo několik nářečních celků (český severovýchod a jihozápad). Přesto se i v Praze setkáváme s názvy a pojmenováními, která jinde nenajdeme. Jak to doopravdy bylo s pražskými pepíky a žižkovským argotem či co v mluvě pražských dopraváků znamená pojmenování antiprsa nebo babosed? V pětidílném seriálu zaměřeném na pražskou mluvu se budeme právě těmito otázkami a mnohými dalšími postupně zabývat.

V únoru 1920 přijalo národní shromáždění takzvaný jazykový zákon. Ten označil „jazyk československý“ za oficiální jazyk. Vydáním jazykového nařízení k tomuto zákonu pak byl 3. února 1926 prohlášen československý jazyk za jazyk státní.