Pražští radní včera na svém jednání schválili dokument nazvaný Pražské hřbitovy, který se stane doplňkem Manuálu tvorby veřejných prostranství Prahy. Materiál vznikl na půdě Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) a má pomoct nastavit jednotný přístup k rozvoji hřbitovů i jejich bezprostředního okolí. Manuálem by se měla řídit hlavně příspěvková organizace Správa pražských hřbitovů při úpravách a péči o svěřené hřbitovy.

Pohřební tramvaj, kterou pro její barvu a účel Pražané přezdívali Černá Máry, vozila v letech 1917–1919 z vojenských nemocnic mrtvá těla vojáků na Olšanské hřbitovy a na Vinohradský hřbitov. Vůz číslo 152 za dobu své dvouleté existence přepravil 1042 těl mrtvých vojáků.

Nové sjednocení představ o směřování rozvoje a péče o pražské hřbitovy nabídne manuál tvorby veřejných prostranství pro pražské hřbitovy. Nyní se dokument, jehož vypracování Praha pověřila Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), dokončuje. Některé jeho koncepty a části představili na dnešní tiskové konferenci na Olšanských hřbitov pražská radní Milena Johnová (Praha Sobě), zástupci IPR nebo ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.

Památku obětí komunistického režimu uctili v sobotu na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.

Na Vinohradském hřbitově shořelo ve středu 16. června přes osmdesát tújí. Oheň částečně poškodil i některé hroby. Požár způsobila nedbalost při manipulaci se svíčkou. Vyčíslená škoda je asi sto tisíc korun.

Pražští radní schválili vydání nových provozních řádů pro pražské hřbitovy. Ty vznikly ve více variantách, aby zohlednily specifika jednotlivých pohřebišť. Právě hřbitovní řády umožňují ukládat lidské pozůstatky do hrobů a hrobek, zpopelněné pozůstatky do uren či na vybraných místech využít rozptylové louky.

Několik let trvalo jednání o tom, kdo bude spravovat bohnický hřbitov. Nyní je již jasno. Majitelem takzvaného hřbitova bláznů v Bohnicích se stane Praha, která jej svěří do správy Praze 8. Stát by se tak mělo v květnu. Hřbitov dříve patřil pod ministerstvo zdravotnictví a patřil k bohnické psychiatrické léčebně. Byli zde pohřbíváni zesnulí choromyslní. Poté byl jako nepotřebný majetek předán Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a byl uzavřen pro veřejnost. Na hřbitově už se znovu pohřbívat nebude.

Lidé dnes na hřbitovech po celé republice uctili Památku zesnulých. Letošní Dušičky ve znamení koronaviru byly ovšem komornější než v minulých letech. Všechny pražské hřbitovy měly prodlouženou otevírací dobu, a to do 18 hodin.

Lidé dnes vzpomínají na své blízké, kteří zemřeli. Druhý listopadový den se připomíná Památka zesnulých, lidově Dušičky. Věřící se obvykle scházejí na bohoslužbách za zemřelé, hroby se plní svíčkami, věnci a květinami. Dušičky si letos lidé připomínají v době, kdy v Česku platí řada opatření, která mají zamezit šíření nemoci covid-19. Správci hřbitovů se na návštěvníky obracejí s žádostí, aby k hrobům nechodili pouze dnes a aby se na hřbitovech pohybovali s nasazenými rouškami, v doporučených rozestupech a maximálně ve dvou, pokud nejde o rodinu.

Pokud jste někdy byli na karlínském Lyčkově náměstí, zcela jistě neunikla vaší pozornosti budova tamější školy. Jde o stavbu podle plánů architekta Josefa Sakaře a v době svého vzniku na začátku 20. století byla secesní budova školy jednou z nejkrásnějších a nejmodernějších v celém Rakousku-Uhersku. Jaká je historie této stavby a co se nacházelo na místě nynější školy? Pražská Drbna přináší nový seriál s názvem Pražské školy, ve kterém budeme postupně odhalovat známou i méně známou historii budov pražských škol.