Ministerstvo zemědělství chce částkou 243 milionů korun podpořit pěstitele ovoce, zeleniny, chmele a producenty mléka. Právě to jsou podle úřadu odvětví, která jsou v důsledku války na Ukrajině nejvíce zasažena narušením trhu a která se potýkají s výrazným zvýšením cen energií, krmiv nebo hnojiv. Z částky 243 milionů korun tvoří 163 milionů korun podpora Evropské komise, dalších 80 milionů korun by šlo ze státního rozpočtu. Vyplývá to z materiálů k návrhu nařízení vlády, který ve středu projedná vláda.

Vyjednávání o nové evropské normě na emise z aut známé jako Euro 7 míří do finále. Příští pondělí by měly země Evropské unie schválit nová pravidla, jaké zplodiny budou smět vypouštět do ovzduší auta se spalovacími motory po roce 2025. Už teď je jasné, že neuspěl přísný návrh, jak s ním loni přišla Evropská komise a Česko proti němu zformovalo koalici kritických zemí. Maximální emise z aut by měly zůstat na úrovni stávajících pravidel – tedy Eura 6.

V těchto dnech je v Bruselu nejdiskutovanějším tématem volba nového presidenta či presidentky nejmocnější evropské finanční instituce – Evropské investiční banky. Velký zájem o bitvu o tuto pozici vyvolala hlavně nominace dvou žen, které patří mezi těžké váhy evropské ekonomiky a politiky – Dánky Margrethe Vestagerové a Španělky Nadii Calviño.

V bruselské bublině se již začíná horečně spekulovat, kdo nahradí nizozemského socialistu Timmermanse, pána Green Dealu a druhou nejsilnější politickou figuru, hned po prezidentce Komise Ursule von der Leyenové. Důvodem je ohlášený návrat nizozemského politického matadora zpět na domácí scénu.

V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Vrcholný dvoudenní summit evropských lídrů, který probíhal včera a pokračuje dnes, měl opět na programu i diskusi o nové evropské migrační politice. Této diskusi předcházelo hlavní téma summitu, a to situace v Rusku po spektakulárním pochodu wagnerovců na Moskvu a jeho dopady na evropskou bezpečnost a na situaci na Ukrajině.

Tento týden uplynul měsíc od jmenování Martina Dvořáka ministrem pro evropské záležitosti. Jak se s novou agendou sžívá, proč by mělo ministerstvo pro evropské záležitosti fungovat i po předsednictví a proč by podle něho nemělo smysl vystoupení z Evropské unie (EU)? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.

Předsedům parlamentních komor dnes večer začal program před dvoudenní parlamentní konferencí zemí Evropské unie. Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) přijala v centru Pražská křižovatka předsedkyně evropských parlamentů, s nimiž povečeří. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijal předsedu dolní komory britského parlamentu Lindsayho Hoylea.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.