Psychické potíže přivádějí stále více lidí do rukou terapeutů. Jenže v Česku není titul „terapeut“ nijak regulován – psychoterapii může nabízet kdokoliv, bez potřebného vzdělání a psychoterapeutického výcviku. Odborníci varují, že nedostatečná regulace může klientům přinést víc škody než užitku.

Co stojí za tím, že člověk začne nenávidět vlastní tělo? Drbna přináší další díl podcastu Stop anorexii, tentokrát uslyšíte konkrétní příběhy lidí, kterým do života vstoupila porucha příjmu potravy. Příběhy o zlomeném srdci, přísné rodině, nátlaku okolí, ale i o víře, která z těla udělala něco nečistého.

„Řekl mi, že jsem tlustá, a tak jsem dostala anorexii.“ Takhle jednoduše si někteří představují vznik poruchy příjmu potravy. Realita je ale mnohem složitější. Svou roli hrají biologické predispozice, rodinné prostředí, emočně náročné situace nebo traumatické zážitky včetně sexuálního zneužívání. Jsou ale i případy, kdy se žádná jasná příčina nenajde.

Praha spustila komplexní projekt na podporu duševního zdraví. Od ledna pomáhá Pražanům nová příspěvková organizace hlavního města s názvem Zahrada pro duši, která vznikla transformací Metropolitního zdravotnického servisu a neziskové organizace Dům tří přání.

„Myslel/a jsem to dobře.“ Věta, kterou si mnoho lidí opakuje poté, co jejich slova ještě více ublížila někomu, kdo bojuje s anorexií. Jaké věty zní nevinně, ale zanechávají hluboké šrámy? Jak mluvit s nemocným, aby necítil tlak, stud nebo pocit selhání?

Pojďme se vydat na exkurzi do místa, které pro většinu lidí zní spíš jako děsivý horor – na psychiatrii. Nečekejte ale žádné tajemné laboratoře plné ledových koupelí, elektrošoků nebo šílených doktorů s ostrým skalpelem v ruce. Dozvíte se, jak to v takovém ‚blázinci‘ skutečně chodí, a proč není třeba se bát hledat pomoc.

Tato otázka je jednou z klíčových, protože když se člověk s poruchou příjmu potravy rozhodne léčit, často je to pro něj velká neznámá a nemá moc představu, co si pod léčbou vlastně představit. Možností je přitom několik.

Anorexie se nemocným zažere do mozku, ovládne mysl a stává se jejich součástí. Nutí své hostitele říkat a dělat věci, které by jinak nikdy neřekli a neudělali. Ti se pak za sebe často stydí, ale nemohou si pomoci.

Jak poznám, že mám anorexii? Co šíleného se anorektičkám honí v hlavě? A proč není dobré anorektičku do jídla nutit? Uslyšíte v podcastu Stop anorexii, který si klade za cíl nahlížet na poruchy příjmu potravy jinak - bez klišé a stereotypů.

Na české podcastové scéně startuje netradiční podcast zaměřený na poruchy příjmu potravy – Stop anorexii. Má nabídnout jiný vhled do nemoci a pomoci s vyvracením zažitých mýtů. „Internet je plný hesel o BMI, ale nikde se už nepíše, jaký šílený kolotoč vám anorexie rozjede v hlavě,“ uvádí autorka.