Jako růže mezi trním působí v nadsázce na operačním středisku Jaderné elektrárny Dukovany Zuzana Fraňová. Nadějná inženýrka postupně přebírá kontrolu nad jaderným reaktorem a vypracovává se do pozice, která byla v tuzemském prostředí výhradně mužskou doménou. Nyní doufá, že její příběh bude inspirací i pro nástupkyně.

Společnost Westinghouse Electric Company a jadernou elektrárnu v jihočeském Temelíně pojí 30 let stabilní spolupráce. Už v roce 1993 se americký Westinghouse stal strategickým dodavatelem řídících a kontrolních systémů, čímž se nahradil původní plán instalovat zastaralejší ruské systémy. Smlouva z počátku 90. let pomohla společnosti Westinghouse vybudovat v České republice spolehlivou síť tuzemských partnerů, kteří dnes oplývají jedinečnými zkušenostmi v oblasti jaderného průmyslu. Vzájemnou spolupráci potvrdili na konci března zástupci polostátní firmy ČEZ, kteří se společností Westinghouse podepsali smlouvu o dodávkách jaderného paliva do jaderné elektrárny v Dukovanech od příštího roku.

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům. Správa úložišť radioaktivního jaderného odpadu požádá v první třetině roku o povolení průzkumných území ve čtyřech vybraných lokalitách.

Téměř 3,5 tisíce tun vysoce radioaktivního paliva z jaderných reaktorů „odpočívá“ ve speciálních kontejnerech skladů v areálech dvou jaderných elektráren v Česku. A zůstanou tak ještě asi tři desetiletí, než bude vybudováno hlubinné úložiště. Anebo stát a ČEZ najdou jiné řešení.

Pokud se potvrdí účast ruských agentů na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, měla by Ruská federace za teroristický čin zaplatit například neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Prezident to uvedl v dnešním televizním projevu. Zmínil, že v kauze plně důvěřuje Policii ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. Přeje si, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita. Nezvratným důkazem pro něj bude výsledek policejního vyšetřování.

Podle politologa a bezpečnostního analytika Josefa Krause působícího na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity je reálné, že zveřejnění informace o zapojení GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v těchto dnech a následné vyhoštění osmnácti diplomatů může mít souvislost s podobnými kroky dalších států, které vyhostily ruské diplomaty. Účel plánované cesty Jana Hamáčka do Ruské federace podle něho zůstává stále zahalen tajemstvím. „Je otázkou, co mělo být její předmětem. Zda domlouvat Sputnik, Dukovany nebo zamést stopy po tomhle incidentu, to můžeme jen spekulovat,“ říká v rozhovoru pro Drbnu.

Pátek byl zatím nejteplejším dnem letošního roku. Teplotní rekordy ale padly jen na šesti místech v Česku, na řadě stanic jsou totiž rekordy pro 10. července hodně vysoko, a to zejména z let 2010 a 2002. Nejtepleji bylo v Brodě nad Dyjí, kde meteorologové naměřili 34,2 stupně Celsia, což je nový rekord. Rekordy padly také v Kuchařovicích, Dukovanech, Českých Budějovicích, Velkém Meziříčí a v Rýmařově. Sdělila to Jana Hujslová z Českého hydrometeorologického ústavu.