Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která dnes v podvečer končí v Národním muzeu v Praze, prohlédlo přes 200.000 lidí. V dějinách muzea je to za dva měsíce rekordní číslo. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě zapůjčilo do ČR etiopské národní muzeum a pražské muzeum je vystavilo od 25. srpna. Poprvé tak byly k vidění v Evropě. Kolik přesně lidí této možnosti využilo, muzeum zveřejní po skončení výstavy.

Archeologický průzkum odhalil v areálu Břevnovského kláštera celkem 1289 kosterních ostatků pruských vojáků, kteří padli v Praze a jejím okolí během válek v 18. století. K loňskému objevu 1055 pozůstatků přibylo letos dalších 234. Výzkum skončil v červenci a první zjištění archeologové publikovali na webu pražského pracoviště Národního památkového ústavu. Rozsah objevu je naprosto nebývalý, řekl archeolog památkového ústavu Matouš Semerád.

Národní muzeum v Praze dnes slavnostně otevřelo expozici s fosiliemi předků člověka starými 3,2 milionu let. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě, přezdívané Lucy a Selam, zapůjčilo do Prahy Národní muzeum Etiopie v Addis Abebě. V Evropě jsou vystaveny poprvé. Návštěvníci si je budou moci v Národním muzeu prohlédnout do 23. října.

Starověký sarkofág nebo artefakty včetně zlaté posmrtné masky si mohou lidé od soboty prohlédnout na pražské výstavě Tutanchamon - jeho hrobka a poklady. Obnovená světová premiéra je nově rozšířena o virtuální realitu. Česká expozice je navíc obohacena o originály z egyptologických sbírek Národního muzea. Expozice je otevřena každý den od 9 do 19, o víkendech od 9:30 na výstavišti v Letňanech. V Česku se koná počtvrté, dříve byla dvakrát v Brně a jednou v Praze. Trvat bude šest měsíců.

Zájemce o historii Pražského hradu provede jeho podzemím nová aplikace. Jejím prostřednictvím se seznámí s historií pěti nejdůležitějších archeologických areálů Hradu, které jsou veřejnosti z většiny nepřístupné. Aplikace lidem ukáže i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Na aplikaci pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV ČR a Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

Při výzkumu spojeném s budováním nových suterénů pod terasou před kostelem Panny Marie Vítězné v Praze odkryli archeologové nálezy z raného i vrcholného středověku. K nejzajímavějším patří pozůstatky dřevohliněné hradby pocházející z 10. století a stejně staré cesty, která se nacházela v její blízkosti. Hradba, před kterou byl vykonán příkop, chránila jižní část malostranského podhradí Pražského hradu. Dále tam odborníci našli dobře dochovaný zděný základ, pozůstatek východního závěru kostela Nejsvětější Trojice z roku 1611, odstraněném v 17. století.

Nejstarší dochovaný kus liturgického oděvu, unikátní čínské a další asijské tkaniny nebo třeba obleček pro kojence jsou součástí archeologické sbírky textilií, které pocházejí z nálezů na Pražském hradě. Podle vědců se jedná o nejvýznamnější sbírku textilií v Česku.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než 80 politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi zemřelými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zemřeli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu dnes na tiskové konferenci představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.

Karlín se stal na několik měsíců pracovištěm archeologů. V ulici Pernerova tu od dubna na zaniklém hřbitově vyzvedávají ostatky těl, na místě totiž budou stavět nový bytový dům. Jak takové práce vypadají a co všechno už objevili, zjišťovala Pražská Drbna od hlavního archeologa Martina Vyšohlída.

Pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu, zkoumají archeologové v pražské Vinoři. Průzkum rondelu, vybudovaného téměř před 7000 lety, zatím prokázal, že měl neobvyklý půdorys, zbytky objektu jsou výjimečně zachovalé. Tým chce pozůstatky stavby postupně odkrýt téměř v celém jejich rozsahu.