Vasyl Kapustej je sedmadvacetiletý student práv původem Ukrajiny, který ve volném čase organizuje pomoc pro zemi, kde se narodil. První týden války s kamarády sbírali na Žižkově jídlo a oblečení pro uprchlíky, teď už vozí zásoby rovnou vojákům 128. horské útočné zakarpatské brigády.

Hlavní weby, které v českém prostředí léta zveřejňovaly fake news, jsou sice momentálně zablokované, rozhodně to ale neznamená, že by se dezinformace přestaly šířit. V řetězových mailech se nyní hojně objevují fotky nacistů, kteří mají být údajně z Ukrajiny, a také hajlující prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Rusko dnes před čtvrtou hodinou ráno rozpoutalo válku na Ukrajině. Putin v projevu oznámil spuštění „speciální vojenskou operaci“, hned poté začala ruská armáda útočit na cíle po celé Ukrajině. K situaci se ráno začali vyjadřovat politici po celém světě, pražské komunální politiky nevyjímaje.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.

Dramatik, režisér, herec a spisovatel Arnošt Goldflam, který se narodil 22. září 1946, patří mezi nezaměnitelné postavy českého uměleckého prostředí. Režíruje v divadlech, vystupuje v Manéži Bolka Polívky, řada diváků jej dobře zná z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag nebo z pohádky Lotrando a Zubejda. Společnými rysy tvorby brněnského rodáka, který píše také úspěšné knížky pro děti, jsou groteskní realita, satirická nadsázka, poetika, ironie a sentiment.

Fascinace pařížskou Eiffelovou věží stála u zrodu myšlenky postavit obdobnou vyhlídkovou věž i v Praze. S nápadem přišli členové Klubu českých turistů, kteří se v roce 1889 vypravili na světovou výstavu do Paříže. A jelikož v tomto případě od nápadu nebylo daleko k realizaci, mohli se již dva roky poté, 20. srpna 1891, první návštěvníci kochat pohledem na Prahu z nové Petřínské rozhledny.

Britský letoun Hawker Hurricane Mk.IV získalo do svých sbírek pražské Letecké muzeum Točná. Za druhé světové války na něm létali českoslovenští piloti. Hurricany sehrály také hlavní roli před německými nálety v roce 1940. Zrekonstruovaný stroj, který přiletěl do Prahy v pondělí v podvečer z Belgie, pochází z let 1942 a 1943. Hurricane je v denním zbarvení, které měla verze Mk.IIc českého leteckého esa Karla Kuttelwaschera.

Alšova jihočeská galerie připravuje pro návštěvníky výstavu českého umění generace narozené v letech 1939 - 1953. Jde o umění autorek a autorů, kteří vstoupili do kultury v době normalizace - umění, jež bylo často důsledkem hlubokých civilizačních, kulturních, sociálních a politických rozporů přehlížené a oficiálními institucemi komunistického režimu zakazované, či odsuzované. Výstava nese název Umění, splín a smích tváří v tvář absurditě, kurátorem je Tomáš Vlček a je otevřena od 30. května 2021.

Posluchači rádia Luxemburg mohli 7. května 1945 vyslechnout podivné hlášení oznamující přílet amerického letadla s velkým zavazadlem do Prahy. Šlo o šifru, kterou Spojenci ohlásili československým úřadům utajený převoz někdejšího říšského ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka z věznice v německém Wiesbadenu do Prahy. Muž, jenž měl na svědomí tisíce zmařených životů lidí, které nechal popravit, odvléct na nucené práce nebo poslat do koncentračních táborů, se zde měl zpovídat ze svých zločinů. Na konci procesu nad ním soud vynesl 21. května 1946 rozsudek smrti a Frank byl o den později oběšen na dvoře Pankrácké věznice před zraky asi 5000 diváků.